Přírodní krásy České republiky

Výlet po na Šumavu začínající na parkovišti Scheibensatte kousek za hranicemi s Německem,  pokračující na Svaroh (1333 m n. m.) a po hraničním chodníku přes Velký Kokrháč (1229 m n. m.) na Ostrý (1293 m n. m.) a končící v Zadních Hamrech. Cesta plná nádherných výhledů, kluzkých kamenů, množství borůvek, motýlků tmavoskvrnáčů vřesových za nádherného slunného počasí.

Výlet po kopcích Korábské vrchoviny v blízkosti města Kdyně v okrese Domažlice. Zdolal jsem celkem pět kopců - Kravař, Škarman, Rýzmberk, Nový Herštejn a Horu, navštívil bývalé hradiště Příkopy. Na dvou kopcích - Rýzmberku a Novém Herštejnu se nachází zříceniny hradů, na Novém Herštejnu a Hoře byly vyhlášeny přírodní rezervace respektive přírodní památka kvůli výskytu vzácných rostlin, které zde nyní kvetou, stejně jako na svazích Rýzmberku.

Poměrně krátká procházka na zajímavý kopec Liščí hora (či podle jiných zdrojů Výšina, 708 m n. m.), který se nachází v Českém lese a patří do podcelku Ostrovská vrchovina a okrsku Bystřická vrchovina, jejímž je nejvyšším vrcholem. Na úbočí tohoto kopce se nacházela stejnojmenná osada, která byla po válce vylidněna a časem se rozpadla. Svahy kopce díky tomu nejsou zalesněné a poskytují pěkné rozhledy hlavně jižním a jihozápadním směrem. Cesta začala v osadě Bystřice nedaleko Bělé nad Radbuzou v okrese Domažlice.

Krásné počasí, 20°C, daleká viditelnost - den jako stvořený pro výlet po kopcích Všerubské vrchoviny s krásnými výhledy. Zdolal jsem kopce Bezný, Čepice a Ráj, navštívil vrch a poutní místo Tanaberk s kostelem sv. Anny a nakonec Brůdeckou vyhlídku, odkud se otevírají nádherné výhledy na pásmo Šumavy a nedaleké kopce Všerubské vrchoviny.

Úlíkovský hřbet je součástí Korábské vrchoviny ve Švihovské vrchovině. Při mém dnešním výletě jsem jej prošel celý, to znamená od zříceniny Netřeb, přes vrchol Velká skála (650 m n. m.), odkud jsem pokračoval nejcharakterističtější částí hřbetu s kótou U Vlčí jámy (658 m n. m.) až po vrchol nejvyššího bodu celého hřbetu - Úlíkovské hory (710 m n. m.), která je dominantou místní krajiny a nachází se na ní vysílač. To vše za krásného slunného jarního dne.

Výlet, jehož cílem bylo poznat krajinu Korábské vrchoviny a zdolat některé ze zdejších kopců - Černou skálu (731 m n. m.), Čertův vrch (750 m n. m.), Kněžskou horu (691 m n. m.) a Zadní kopec (698 m n. m.) s kamenolomem. Procházka krásnou přírodou, ať už lukami v okolí Modlína či Branišova s nádhernými výhledy, nebo listnatým a jehličnatým lesem.

Výlet do zasněžené šumavské krajiny, jehož hlavním cílem bylo zdolání Polomu (1295 m n. m.) a Debrníku (1335 m n. m.), což se nakonec nepodařilo, i přesto jsem navštívil jednak místo, kde stávala zaniklá sklářská ves Hůrka, po níž zbyla pouze hřbitovní kaple a Hůrecká alej s památnými stromy, jednak jezero Laka se zamrzlou a zasněženou hladinou.

Krásné "jarní" počasí, tak vyrážím poznat Bělýšovský les. Jedná se o výrazný hřeben se čtveřicí vrcholů ve Švihovské vrchovině mezi vesnicemi Slatina a Chlumská na Klatovsku. Jedná se o vrcholy Bělýšov (651 m n. m), Valba (664 m n. m.) a mezi nimi se táhnoucí hřbet Říčej s dvojicí vrcholů - vyšší měří 697 m n. m. a je nejvyšším bodem celého Bělýšovského lesa, který je součástí Evropsky významné lokality Švihovské hvozdy.