Přírodní krásy České republiky

Třetí den v Českém středohoří a návštěva dvou sousedních kopců. Srdova, na jehož svazích a pod ním roste celá řada vzácných rostlinných druhů a Oblíku, který je výraznou místní dominantou a který byl vyhlášen přírodní rezervací, také z důvodu výskytu vzácných druhů rostlin či bezobratlých živočichů. Oba kopce jsou také místy dalekého výhledu, bohužel v dnešním mlhavém počasí jsem si výhledů moc neužil. Návštěvu dalších kopců znemožnila bouřka a déšť, trvající až do večera.

Návrat po deseti letech do míst, kde stávala zaniklá obec Stodůlky na úbočí mohutné hory Křemelné nad stejnojmennou řekou. Otevírají se odsud nádherné výhledy na mnoho šumavských kopců. Cesta pokračovala přes horu Březník s vrcholovou Vintířovou skálou a posledním cílem bylo opět údolí Křemelné v místě bývalé osady Frauenthal, kde řeka nádherně meandruje.

První den pobytu v Českém středohoří a první seznámení s místními kopci. Jako první jsem vystoupal na Holý vrch u Sutomi, kde jsem zavzpomínal na svůj pobyt ve středohoří v roce 2007 a poté jsem se již vydal na Košťálov, jednu z dominant tohoto sopečného pohoří, kde stojí zřícenina stejnojmenného hradu a kopec je významnou přírodní památkou s množstvím chráněných rostlin. Taktéž je Košťálov rájem motýlů, hlavně otakárků.

Výšlap na Bořeň, určitě jeden z nejkrásnějších kopců Českého středohoří s téměř kolmými skalními stěnami, nádherným kruhovým výhledem a chráněnými druhy rostlin, jako je například glaciální relikt hvězdnice alpská, a výstup na Zlatník, kopec méně navštěvovaný a zarůstající křovím, který je nicméně stejně jako Bořeň významnou krajinnou dominantou s pěkným výhledem. A smolné zakončení nejdříve krásného, poté bouřivého dne.

Zdolání tří dominant Českého středohoří - nejvyšší hory pohoří a největrnější hory v Česku Milešovky, na které se nachází známá meteorologická observatoř a rozhledna, Lovoše, na jehož vrcholu se nachází turistická chata a z jehož vyhlídkové plošiny je krásný výhled na Lovosice a Radobýlu - stepního kopce s velkým vrcholovým křížem a bývalým kamenolomem.

Výlet na dvě stolové hory - Ovčí vrch, na kterém se nachází vyhlídkový altán a rotunda s památníkem, a Krasíkov, kde stojí kostel sv. Máří Magdalény a hlavně zřícenina hradu Krasíkov (Švamberk). Poté výlet pokračoval na zříceninu hradu Volfštejn a na Vlčí horu, nejvyšší vrchol Plaské pahorkatiny, odkud jsou fantastické výhledy. Navíc se jedná o významnou mineralogickou lokalitu s výskytem augitu a amfibolu.

Přechod Pancířského hřbetu přes čtyři tisícimetrové vrcholy Šumavy - Pancíř, Habr, Můstek a Prenet. Na Pancíři se nachází známá chata s rozhlednou, na Můstku stávala do roku 1995 rozhledna také, nyní jsou zde i díky orkánu Kyrill místa, která poskytují taktéž krásné výhledy a v sedle mezi Prenetem a Malým Prenetem je taktéž známá chata a kaple sv. Kunhuty. Výlet za krásného a horkého počasí.

Výlet v Českém lese, který začal v místě zaniklé vsi Pleš, která je největší zaniklou obcí na Domažlicku. Dále jsem navštívil zříceninu hradu Reichenstein a rozhlednu Böhmerwaldturm na kopci Weingartenfels (Ebene), obojí již za hranicí s Německem. Přes další zaniklou ves Václav jsem se vydal na Velký Zvon s bohužel nepřístupnou vojenskou věží a pak již zpět na Pleš.

Po roce jsme se vydali opět na Čerchov, tentokrát Pecáckou cestou z vesničky Pec pod Čerchovem. Konečně se na mě usmálo štěstí a rozhledna na vrcholu byla otevřena, takže jsem si dosyta užil parádních výhledů, i přes ne právě výbornou viditelnost. Zpátky jsme putovali Hánovo cestou přes hřeben v NPR Čerchovské hvozdy až k České studánce a odtud zpět do Pece.

Nádherný výlet do oblasti Šumavských plání, který začal u řeky Vydry, pokračoval od místní Turnerovy chaty do míst bývalé osady Zhůří a na Huťskou horu s vyhlídkou, a odtud do Horské Kvildy, kde jsem udělal ještě odbočku na Sokol, zdejší dominantní kopec. Poté jsem se vydal okolo Hamerského potoka zpět, až k jeho soutoku s Vydrou.