Schachten Filz, Rokytecká slať, soutok Rokytky a Roklanského potoka (8.8.2017, Šumava)

Využil jsem vycházky na Šumavě s Průvodci divočinou, na které je nutné se přihlásit na stránkách NP Šumava a zarezervovat si místo. Je nutné to učinit včas, protože na některé (jako na tu dnešní) je možné přihlášení jen asi 8 lidí a zájem bývá velký. Sraz máme na bývalé Javoří Pile, kam přijíždím ráno na kole z Modravy. Od rána svítí slunce a předpovídá tak krásný den.

největší jezírko na Rokytecké slati

Vydáváme se po cestě značené červenou turistickou značkou směrem na Poledník, brzy míjíme místo, kde stávala rota Javoří Pila, ze které se zde do dnešní doby dochovala jediná budova bývalých stájí a garáže, která byla opravena a v současné době slouží pro potřeby lesníků. O kus dále opouštíme červeně značenou cestu a míříme doleva po neznačené cestě. I tu však brzy opouštíme a terénem, přes padlé a suché kmeny smrků přicházíme do míst, kde se nacházela tzv. Kasperschachten, jejíž existenci připomíná již jen kamenná zídka, snad zbytek ohrady pro dobytek.

budova stájí a garáže bývalé roty Javoří Pila

ohrada na dobytek na Kasperschachten

Postupně dojdeme až k tzv. Schachten Filz, což je slať s odvodňovacími příkopy, které byly později opět revitalizovány přehrazováním, což má zamezit odvodňování území. Příkopy jsou tu celkem tři a my přes všechny přecházíme. Kromě příkopů, ve kterých tedy voda je, je slať poměrně suchá a dá se pohodlně přejít bez mokra v botech. Zajímavostí této slatě je, že zde neroste žádná borovice kleč, ale jen roztroušené smrčky.

Schachten Filz

revitalizované odvodňovací příkopy na Schachten Filz

Ze slatě vede naše cesta na státní hranici, kam přicházíme v místě tzv. Střeleckého průsmyku. Kus cesty tak jdeme po pohodlném hraničním chodníku, na kterém je udržován průchozí pruh.

cesta po hranici

cesta k Rokytecké slati

u Rokytecké slatě

Z hranice jdeme doleva a stále mokřejší terén napovídá, že se blížíme do oblasti Rokytecké slatě. Když opustíme lesní porost s popadanými kmeny, vstupujeme do lučinatého území, kde převažuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea), tráva, která má ráda právě takováto zamokřená území.

luční krajina při toku Rokytky

Rokytecká slať je největším komplexem rašelinišť Modravských slatí. Její rozloha činí téměř 250 ha. Nachází se v rozsáhlé pramenité oblasti potoka Rokytky a zahrnuje několik velkých rašeliništních celků rozkládajících se na mírných svazích kotliny, jejímž středem protéká právě Rokytka.

luční krajina při toku Rokytky

Komplex Rokyteckých slatí se dá rozdělit na severní, západní a východní vrchoviště. V každém z nich se ukrývá mezi klečí několik rašelinných jezírek. Celkem se jich zde nachází prý 69. My přicházíme od západu podél Rokytky. Po chvilkové pauze na svačinu na louce míříme mezi kleč, prozkoumat jezírka západního vrchoviště.

jezírko na západním vrchovišti Rokytecké slatě

Nejprve navštívíme čtyři menší jezírka, která jsou téměř vedle sebe. Některá z jezírek již postupně zarůstají, některá naopak krásně odrážejí modrou oblohu nad našimi hlavami. U některých z jezírek jsou všechny břehy porostlé klečí, jiná jsou ohraničena travnatými plochami s ostřicemi či např. kyhankou sivolistou.

jezírko na západním vrchovišti Rokytecké slatě

zarostlé jezírko na západním vrchovišti Rokytecké slatě

Od menších jezírek se prodereme klečí i k těm dvěma největším, které tato západní část Rokytecké slati ukrývá. Nejprve se před námi objeví to úplně největší, které má délku 80 m a je tak vůbec největším jezírkem Rokytecké slatě.

největší jezírko na západním vrchovišti Rokytecké slatě

Při jeho východním břehu není kleč, ale právě porost ostřic a máme štěstí na sušší období, že se tudy dá i celkem pohodlně projít přes bulty (vyvýšená místa v rašeliništi). Kousek vedle (oddělené porostem kleče) je zdejší druhé největší jezírko, které je obklopeno klečí celé.

druhé největší jezírko na západním vrchovišti Rokytecké slatě

největší jezírko na západním vrchovišti Rokytecké slatě

okolí největšího jezírka - bulty (vyvýšeniny) a šlenky (prohlubně)

Když vylezeme z kleče, míříme opět k Rokytce a ke hrázi bývalé plavební nádrže. Po bývalé hrázi dnes vede cesta vedoucí od Javoří Pily. Právě zde, u bývalé nádrže se nachází meteorologická stanice. Rokytecká slať je díky poloze v mrazové kotlině známá jako jedno z nejchladnějších míst ČR.

luční krajina v údolí Rokytky s borovicí klečí

hráz bývalé Rokytecké nádrže

cesta vedoucí po hrázi Rokytecké nádrže

Rokytecká slať (zvaná také jako Rokytská nebo Weitfällerská slať) se nachází 5 km západně od Modravy, v přibližné nadmořské výšce 1100 m. Je obklopena vrcholovými spočinky Medvěd, Smrkový vrch a Na Soutoku.

Rokytecká kotlina s tokem Rokytky

Rokytka

místo bývalé Rokytecké nádrže s tokem Rokytky

Tok Rokytky dosahuje délky 4,4 km k soutoku s Roklanským potokem. Po celém toku protéká Rokytským údolím, které je přirozeně nezalesněné, drží se zde pouze nejodolnější druhy borovic, mrazové formy smrku a mechů. Celé území se nachází v I.zóně NP Šumava a je tak veřejnosti běžně nepřístupné.

Rokytecká kotlina

Rokytecká kotlina, vpravo Slaťská cesta

Z hráze bývalé nádrže se vydáváme údolím po tzv. Slaťské cestě, která je dnes již nezřetelná, ale vedla až k soutoku Rokytky s Roklanským potokem, kde se nacházela rota Soutok. Dnes je zde patrná úzká pěšinka a někde i tu pohlcuje postupující borovice kleč.

Rokytka

údolí Rokytky

Rokytka a Rokytecká kotlina

luční krajina Rokytecké kotliny

Těsně před soutokem Rokytky s Roklanským potokem stávala na pravém břehu Rokytky na vyvýšeném místě rota Soutok. Dnes jsou velice dobře patrné již jen základy budov. My se však pohybujeme po levém břehu Rokytky a tak blíže základy neprozkoumávám.

místo bývalé roty Soutok

pohled přes Rokytku na místo bývalé roty Soutok

konec Rokytecké kotliny se soutokem Rokytky a Roklanského potoka

Pak již přicházíme k soutoku Rokytky a Roklanského potoka, jehož jméno nese tok i dále až do Modravy, kde se stéká s potokem Modravským a vytváří říčku Vydru. Soutok se nachází na konci Rokytecké kotliny v luční krajině obklopené lesy a rašeliništi Roklanské slatě.

místo soutoku Rokytky a Roklanského potoka

soutok Roklanského potoka (vlevo) a Rokytky (vpravo)

Roklanský potok hned za soutokem

Od soutoku se vydáváme po cestě vedoucí k Mlynářské slati, ale místo přebrodění se přes Roklanský potok, za kterým cesta pokračuje, jdeme těsně při levém břehu potoka. Terén je místy opravdu zákeřný, a musíme přelézat popadané kmeny.

Roklanský potok u Mlynářské slatě

Roklanský potok

V blízkosti Šárecké slati les od potoka opět ustupuje a my jdeme travinami. Ocitáme se nedaleko soutoku Roklanského a Javořího potoka. Javoří potok přebrodíme a už stojíme opět na silničce značené červenou turistickou značkou vedoucí z Modravy na Poledník. Náš dnešní krásný výlet je u konce. Když zjistim, že mé ukryté kolo je na místě, čeká mě příjemný pozvolný sjezd do Modravy a pak návrat domů. Celkem jsme dnes ušli 14,6 km.