Poledník a Skalka (28.5.2017, Šumava)

11. 11. 2017

Ač celý květen počasí výletům moc nepřálo, poslední květnový víkend bylo nádherně a tak jsme se vydali na Šumavu, i přesto, že jsem ještě dobíral antibiotika. Ale když je takhle krásně, seďte jen tak doma.

v místě bývalé osady Jezerní a výhled na Ždánidla

Zaparkovali jsme na parkovišti Slunečná u Prášil a vydali se po žluté turistické značce ve směru na Poledník. Avšak protože klasickou trasu po štěrkové cestě na Poledník dokonale znám, vymyslel jsem menší "obchvat". U rozcestníku Slunečná tedy odbočujeme doleva, stále po žluté značce. Začínáme stoupat do kopce a procházíme po cestě vedoucí místy, kde se nacházela osada zvaná Jezerní (Seeberg).

na Nové Studnici, cesta vedoucí k Velkému Boru

Důvodem zániku této osady, stejně jako dalších v okolí, bylo vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda po roce 1950. Ze zdejších luk je pěkný výhled na Ždánidla. Přicházíme k dalšímu rozcestníku nazvanému Nová Studnice, který značí, že zde stávala zase další osada, německy Neubrunn.

Nová Studnice

U rozcestníku Pod Jezerním hřbetem opouštíme dnes zpevněnou cestu a stále po žluté míříme po lesní pěšině směr Zelenohorské chalupy. Našlapané výškové metry postupně opět ztrácíme, ale i když je dnes velké horko, v listnatém lese se jde krásně. Přes cestu několikrát tečou malé potůčky a musíme přeskakovat podmáčená místa.

cesta na Zelenohorské chalupy

Kolem sebe semtam vidíme zbytky zídek, což jsou pozůstatky další bývalé osady, dnes již třetí, tentokrát nazvané Zelenohorská Huť (Grünbergerhütte). U rozcestníku stejnojmenného názvu stojí boží muka a nyní na jaře působí zdejší místo díky jasně zeleným novým listům stromů mimořádně svěže.

u rozcestníku Zelenohorské chalupy

Zelenohorské chalupy

Bývalá Zelenohorská huť se rozkládala ve strmých svazích Jezerního hřbetu a proto si pokládáme otázku, jak se zde asi žilo a hospodařilo tehdejším obyvatelům. Jejich domy totiž stály v nadmořské výšce 1000 - 1140 m. Prakticky po všech objektech dnes lze najít základy nebo alespoň pár kamenů.

louky na bývalé Zelenohorské Huti

Opouštíme cestu značenou zelenou turistickou značkou a míříme do kopce po zdejších loukách. O pěšince vědoucí přes tyto louky svahem jsem ještě nedávno neměl tušení. Pak jsem však viděl jednu fotku s nádherným výhledem a pídil se po tom, kde se toto krásné místo nachází.

bývalá Zelenohorská Huť

Při stoupání loukou s porosty borůvčí vidíme zbytky zdejších bývalých domů, kamenné zídky a hlavně se nám otevírají stále krásnější výhledy. Při horním okraji se louka rozšiřuje a odtud jsou právě výhledy nejhezčí.

nad bývalou Zelenohorskou Hutí

Zahlédneme odtud vlevo Radkovský vrch, vpravo od něj horu Sedlo s rozhlednou. Nejblíže je Srní a výrazný vrch Spálený. Je vidět Kašperk a na horizontu se táhne hřeben Javornické hornatiny s vrcholy Ždánov, Svatý Jan, Královský Kámen a Javorník. Posledním výrazným vrcholem je Huťská hora s loukami bývalého Zhůří.

nad bývalou Zelenohorskou Hutí

výhledy nad bývalou Zelenohorskou Hutí

Pěšinka při okraji louky nás přivede znovu na silničku rozcestníku Bavorská cesta, odkud budeme pokračovat po zelené cyklostezce až k Předělu a pak dále na Poledník.

rozcestník Předěl

cesta od Předělu na Poledník

Dnešní den je zatím jeden z nejteplejších dnů v roce (ne-li vůbec tím nejteplejším) a slunce již intenzivně připaluje. Navíc se nyní až k věži na Poledníku pohybujeme v oblasti, která patří k těm nejpostiženějším kůrovcovou kalamitou a tak se v chládku nikde neschováme.

cesta na Poledník

I když zde, v okolí Poledníku, obnova stromového patra v porovnání s jinými částmi Šumavy není zatím tak patrná, i zde postupem času jistě vyraší spoustu mladých smrčků, které zaberou místa po těch zemřelých, jejichž těla jim budou dodávat tolik potřebné živiny.

rozhledna na vrcholu Poledníku

vrchol Poledníku

Poledník (1315 m n. m.) je jednou z nejnavštěvovanějších šumavských hor. Hlavním důvodem je existence zdejší rozhledny, která vznikla úpravou dřívější vojenské věže. Dříve byla hora nepřístupná, s otevřením rozhledny v 90.letech sem však proudí množství návštěvníků.

Velký a Malý Roklan z rozhledny

hřeben zakončený kótou Skalka z rozhledny

Z rozhledny se totiž naskytne nádherný výhled do všech stran. Výhledu dominují vrcholy Velkého a Malého Roklanu, na opačné straně se táhne hřbet k vrcholu Skalka, kam máme dnes také ještě namířeno. Kromě toho je z rozhledny možno rozeznat velké množství dalších vrcholů.

cesta po hřebenu Poledník - Skalka

Po občerstvení (funguje zde bufet) a výstupu na věž pokračujeme po již zmiňovaném hřebenu, který nás dovede až na vrchol Skalka. Nejprve šlapeme po cestě vedoucí trávou a borůvčím mezi suchými pahýly a mírně klesáme. Po chvíli již vede cesta mezi mladými smrčky, a zde je již velmi dobře patrná obnova šumavského lesa.

pohled zpět k rozhledně

skalnatý hřbet na hřebenu Poledník - Skalka

Cesta se postupně mezi mladými stromky začíná ztrácet a dál postupujeme jen průsekem mezi stromky. Mezi vrcholy Poledníku a Skalky se nachází výrazný skalnatý hřbet, který zde vystupuje nad vrcholky mladých smrčků.

Na začátku skal se průsek ztrácí. Vylezeme tedy na první ze skalek a tak po různu je přelézáme, místy se "brodíme" borůvčím po pás. Skalnatý hřbet je zde v podstatě rozdělen na dvě výraznější části. Z obou jsou pěkné výhledy, ať už zpět k věži na Poledníku, k vrcholu Skalka, který už je odtud co by kamenem dohodil, a i na ostatní světové strany.

pohled ze skalnatého hřbetu k vrcholu Skalky

výhled ze skalnatého hřbetu zpět k Poledníku

Na konci skalnatého hřbetu opět pokračujeme dále průsekem, až se dostaneme pod vrchol Skalky. Zde zbytek skupiny nechávám odpočívat (nejsou takoví nadšenci jako já, že musí vylézt na každý kopec) a chystám se zdolat nejvyšší bod této hory, která uzavírá tento hřeben táhnoucí se od Poledníku.

pod vrcholem Skalky

Vylézt na vrchol je již legrace, neboť převýšení od zbytku hřebene je mírné, jen musím přelézt několik padlých kmenů. Samotný vrchol Skalky (1238 m n. m.) tvoří (kdo by to byl řekl) skalka porostlá borůvčím opatřená triangulační tyčí.

Skalka - vrchol

Jak jsem si doma podle mapy.cz zjistil, tak se 100 m severozápadně od vrcholu na úbočí Skalky rozkládá kamenné moře, které jdu také omrknout. A skutečně, zdejší kamenné moře určitě stojí za návštěvu. Je z něj pěkný výhled např. na Ždánidla, Plesnou, Grosser Falkenstein, Scheuereckberg a Kiesruck.

kamenné moře na úbočí Skalky

výhled na (zleva) Scheuereckberg a Grosser Falkenstein

Navracím se ke skupině a nyní je potřeba dojít na cestu vedoucí západně na svahu Skalky. Naštěstí stačí prokličkovat řídkým smrkovým porostem a jsme na ní. Po chvíli začíná kamenitá cesta prudce klesat, až nás bolí kolena. Na první křižovatce jdeme doprava, a postupně se napojujeme na červeně značenou cestu vedoucí od Prášilského jezera. Pak už je to jen kousek do Prášil, kde si samozřejmě neodpustíme klasickou návštěvu cukrárny. Celkem jsme dnes ušli 17,98 km.