Havran a Entenbühl (14.8.2017, Český les)

Ráno přijíždím do Staré Knížecí Huti, což je odlehlá osada v okresu Tachov, v téměř liduprázdné části Českého lesa. Zde bude dnes začátek mého cyklovýletu, při kterém zdolám kopce Havran a Entenbühl.

Havran od Staré Knížecí Huti

Havran

Počasí by se dnes mělo vydařit, proto nezbývá než vyrazit. Již na kole se vracím kousek zpět po silnici, po které jsem před chvíli autem přijel a v místě, kde stávala hájovna Rendezvous odbočuji na cyklostezku doleva. Po ní přijíždím do osady Ostrůvek, která se pyšní loveckým zámečkem, který je v současné době v soukromém vlastnictví a také dřevěnou lesní kaplí, hned vedle zámečku.

lesní kaple u loveckého zámečku v Ostrůvku

lovecký zámeček v Ostrůvku

Z Ostrůvku se se svým kolem vydávám ve směru na Šelmberk, který bude mým dalším cílem. Šelmberk nejspíše nebyl skutečným hrádkem, ale spíše se jednalo o opevněný strážní bod. Název Šelmberk pochází od historika A. Sedláčka, který označil tento hrádek za Šelmberk chybně, neboť skutečný hrad Schellenberg se nachází jen několik km odtud na německé straně hranice.

nejvyšší skalka na Šelmberku

Šelmberk se nacházel na kopci Na Skalkách (769 m n. m.), a již zmiňovaný strážní objekt stával na výrazné skalce chráněné dodnes patrným příkopem a valem. Do pásu opevnění byly začleněny i další skalky v okolí a druhý příkop na západní straně. Hrádek v polovině 14.století zanikl, zřejmě vypálením. Dnes je vrchol kopce přírodní památkou. Důvodem jejího zřízení je právě výskyt pěti izolovaných skalních útvarů rozvadovského žulového masivu s populací submediteránního mechu veporky Menziesovy (Metaneckera menziesii), která zde má jedno ze dvou českých nalezišť.

skalka na Šelmberku

na nejvyšší skalce na Šelmberku

Na vrchol nejvyšší skalky vede kovový žebřík, výhledy do dáli z ní kvůli okolním stromům však žádné nejsou. Vracím se zpět k odbočce na Šelmberk a pokračuji dále po cyklostezce. Přijíždím do míst, kde nacházela osada Zlatý potok. Zde se nacházela sklářská huť, po roce 1900 však byla zbourána. Se sklárnou zmizela také většina obyvatelstva, po roce 1945 pak místo zaniklo úplně. Dnes tímto místem vedou turistické, cyklistické a běžkařské trasy a v sezóně zde funguje také chata Ski klubu, která stojí na místě bývalé hájovny. Bývalá osada dostala název podle Zlatého (Celního) potoka, který tudy protéká.

Zlatý potok

rozcestník Zlatý Potok

Za Zlatým potokem začíná cesta pozvolna stoupat, u informační tabule, která poukazuje na bývalou osadu Skláře, začíná být stoupání prudší. V místě, kde se nacházely Skláře stávala sklárna, později zde bylo postaveno několik domků. Samota zanikla po roce 1952 a nahradila ji rota pohraniční stráže, která tu stála až do roku 1985.

informační tabule v místě bývalých Sklářů

Přijíždím k rozcestníku Pod Havranem, odkud vede cesta jedna k hraničnímu přechodu a jednak na vrchol Havranu. Jelikož je krásně, volím jako první místo mé návštěvy Havran, i když i k hraničnímu přechodu mám v plánu se podívat a pak ještě kousek za hranice, ale to až za chvíli.

panelová cesta na Havran a rozhledna

Poslední úsek stoupání na Havran je dost prudký, ale celkem krátký a vede sem panelová cesta. Havran (894 m n. m.) patří k nejvyšším vrcholům Českého lesa a je dokonce úplně nejvyšším vrcholem geomorfologického podcelku Přimdský les. Podle seznamu vrcholů Českého lesa na Wikipedii mu patří celkově 9.místo, i když pořadí je dle mého sporné, protože nerozlišuje, zda jsou všechny vrcholy hlavní a nebo zda se jedná o vrcholy vedlejší.

turistický přístřešek na Havranu

rozhledna na Havranu

Havran se nachází v bezprostřední blízkosti státní hranice a až do roku 2013 na jeho vrcholu stálo chátrající torzo vojenské věže, která sloužila v době studené války v radiologickém průzkumu a jako hláska protiletecké obrany.

výhled z rozhledny na Entenbühl

výhled z rozhledny

Bývalá hláska byla zachráněna před hrozící demolicí a v průběhu roku 2013 byla přestavěna Klubem vojenské historie a sportů Tachov na veřejně přístupnou železnou rozhlednu. Ta je vysoká 24,4 m a vede na ní 127 schodů. Oficiálně byla zpřístupněna 14.června 2014.

výhled z rozhledny

Havran

Z velmi prostorné vyhlídkové plošiny se vám naskytne neomezený kruhový výhled, co je možné vidět se dozvíte na informačních cedulích. Můžete tak pozorovat další vrcholky Českého lesa na naší i německé straně - nejbližší zalesněný Entenbühl, Dyleň, Přimdu, Velký Zvon či německé kopce Fahrenberg či Flossenbürg se zříceninou hradu.

výhled na Dyleň

výhled na Přimdu (vlevo) a Šibeník (vpravo)

výhled na zříceninu Flossenbürg

Na rozhledně se potkávám také se skupinou postarších cyklistů a celou dobu mi tu společnost dělá poštovní holub, který zde možná odpočívá na své cestě.

výhledová plošina na rozhledně

poštovní holub na rozhledně

výhled z rozhledny na příjezdovou panelovou cestu

V mezipatře rozhledny je možno si na informačních tabulích přečíst spoustu zajímavostí o tomto místě. Na vrcholové plošině Havranu, kterou opět pomalu, ale jistě pohlcuje les, se nachází ještě dřevěný turistický přístřešek.

na vrcholové plošině Havranu

Když se pokochám výhledy, mířím se svým kolem opět z kopce dolů a jak už jsem zmiňoval, tentokrát směrem k hraničnímu přechodu Křížový kámen / Kreuzstein. Cesta vede podél stejnojmenné přírodní rezervace, která chrání přirozenou podmáčenou smrčinu na rašeliništi. Hraniční přechod potom dostal svůj název podle kříže vytesaného na hraničním kamenu.

hraniční přechod Křížový kámen

kaple a dřevěný kříž na Entenbühlu

Ujedu ještě pár desítek metrů na německé straně,pak sesedám z kola a už šlapu k vrcholu kopce Entenbühl (901 m n. m.), mému dalšímu cíli. Ten je jednou z nejvyšších hor německé části pohoří Český les, zde nazývané Oberpfälzer Wald. Vyšší už jsou pouze vrcholy masivu Gibachtu v jižní části pohoří.

kaple na Entenbühlu

Na vrcholu Entenbühlu se nachází kaple zvaná Hubertus. Vedle kaple stojí potom dřevěný kříž a kousek nad ním mezi stromy je pak samotný vrchol hory tvořený malou skalkou.

vrchol Entenbühlu

vrcholová skalka na Entenbühlu

Z Entenbühlu se vracím zpět k rozcestníku Pod Havranem, odkud mě nyní čeká krásný dlouhý sjezd směrem zpět ke Staré Knížecí Huti. Bohužel cesta je místy kamenitá a poničená, takže musím jet docela opatrně. I tak si sjezd (jako vždy) užívám. Míjím turistické odpočívadlo u rozcestníku U Altánku, a pak již vyjíždím z lesa.

rozcestník U Altánku

u Celního potoka

Kolem mě se najednou rozprostírají louky a já přejíždím po silničce vedoucí přes Celní potok. Zdejší opuštěná krajina se mi moc líbí, je tu nádherný klid.

Celní potok

louky u Celního potoka

Téměř vzápětí zastavuji u informační tabule, která mě upozorňuje na to, že v těchto místech se nacházela bývalá ves Stoupa (Alt Pocher). Ta dostala název od stoupy, v níž byl drcen křemen pro okolní sklárny. Ves zde připomíná památník.

bývalá Stoupa

nad bývalou Stoupou

lnice květel

V těchto místech je takových zaniklých osad více blízko sebe. Opouštím cestu vedouci do Staré Knížecí Huti a odbočuji doprava. Kolem stáda skotu na pastvině a kolem malého rybníčku projíždím kolem místa, kde stávala ves Zahájí.

stádo skotu na pastvině nad Zahájím

rybník u bývalého Zahájí

Pokračuji po silničce mezi pastvinami dál, slunce příjemně hřeje, na obloze se vytvořili pěkné mráčky (odborně Cumulus humilis, lidově mraky pěkného počasí) a otevírá se mi výhled na Havran a jeho rozhlednu.

louky u bývalé Jedliny

Havran

mraky Cumulus humilis

Dalším zajímavostí na trase je místo, kde se nacházela další zaniklá ves, a tato nesla jméno Jedlina (Neulosimthal). Zaniklá ves s farou a kostelem se rozkládala v lučinatém údolí a skládala se z několika izolovaných částí a samot. Po roce 1952 byla ves zbořena z důvodu budování pohraničního pásma. Dnes zde stojí památník obětem první světové války.

bývalá Jedlina

Od bývalé Jedliny se po cyklostezce vracím zpět do Staré Knížecí Huti. Tím ale dnešní výlet nekončí. Ze Staré Knížecí huti vede okružní naučná stezka Historie sklářství a navíc její převážná část vede po cyklostezce. Přibližně v její polovině se nachází totiž jedno krásné místo, a sice Huťský rybník s okolními loukami.

Huťský rybník

Huťský rybník a vratič obecný

Huťský rybník, který se nachází na Huťském potoce, byl vybudován kvůli zadržení vody pro pohon sklářských provozů. Dnes slouží především k akumulaci vody a zadržení vody v krajině, ochraně přirozené vodní flóry a fauny a plní také rekreační funkci.

Huťský rybník

přístřešek nad Huťským rybníkem

Nad rybníkem se nachází turistický přístřešek, kde je možno si vychutnat klid a krásu tohoto místa. Poslední dnešní zajímavostí na trase je ještě tzv. Arnoštova leštírna a brusírna. Jedná se o jedinou odkrytou průmyslovou leštírnu skla v Čechách. Teprve v roce 2013 se přišlo na to, že pod leštírnou je dochovalá strojovna. Dnes je leštírna zastřešená.