Hamerský potok, Výhledy, Jelení kaliště, Popelný potok, Vydra (24.6.2017, Šumava)

Teplé a slunečné počasí letošního června pokračovalo i v jeho posledním týdnu. Jako dnešní výlet jsem tedy zvolil trasu, která povede z velké části kolem vody, kde se může člověk v tomto parném počasí osvěžit.

Hamerský potok

Parkuji na parkovišti Antýgl a moje kroky vedou k Hamerskému potoku, který se zde vlévá do Vydry. Proti jeho proudu, po modré turistické značce nyní budu pokračovat až na Horskou Kvildu.

Hamerský potok

okáč ječmínkový

Tok Hamerského potoka při modré turistické značce byl v době, kdy jsem jezdil na Šumavu s rodiči, ukryt v lese, nyní, hlavně díky kůrovcové kalamitě a následnému odlesnění hlavně jižního svahu za potokem se místa kolem potoka prosvětlila. Na druhou stranu má to i své výhody, neboť zde člověk narazí na živočichy a rostliny, které by v hustém smrkovém lese hledal marně.

mléčivec alpský

Hamerský potok

zvonečník klasnatý - klasická forma

A co zajímavého zde na březích potoka, či u cesty roste? Určitě musím zmínit zvonečník černý (Phyteuma nigrum), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), který zde kromě klasické formy s bílými, nazelenalými květy vytváří i formu s květy bleděmodrými. Dále zde potkáme i mléčivec alpský (Cicerbita alpina) či oměj šalamounek (Aconitum plicatum), nejjedovatější rostlinu Šumavy, která mě takto poměrně brzy v červnu potěší nejvíce.

zvonečník klasnatý - forma s bledě modrými květy

zvonečník černý

oměj šalamounek

A tam, kde jsou rozkvetlé rostliny, je zákonitě i hmyz. Největší radost mám z brouka tesaříka zelenavého (Lepturobosca virens), o jehož výskytu na Šumavě jsem zatím slyšel jen z Březníku, z motýlů zde identifikuji okáče ječmínkového (Lasiommata maera), přástevníka jitrocelového (Parasemia plantaginis) a hlavně krásného běláska ovocného (Aporia crataegi), kterých zde poletuje hned několik.

tesařík zelenavý

bělásek ovocný

Hamerský potok vzniká v Mezilesní slati. Jeho délka je 9,1 km. Okolo potoka u Horské Kvildy se dochovaly sejpy po rýžování zlata ve třináctém a čtrnáctém století. Zde u potoka jsem svědkem, jak dokáže být příroda krutá. Pozoruji zde totiž včelu, která přiletěla na květ mléčivce alpského, kde ale již číhá pavouk běžník kopretinový (Misumena vatia). Během mžiku už má včelu v zajetí a je tak jistý její konec.

běžník kopretinový a včela

včela již v sevření běžníka kopretinového

Hamerský potok

Hned jak vyjdu ven z lesa, upoutá mě v nivě potoka krásný trs kosatce sibiřského (Iris sibirica). Kromě něj je zde množství květů rdesna hadího kořene (Bistorta major), hojně navštěvovaných motýly, například ohniváčkem modrolemým (Lycaena hippothoe), babočkou kopřivovou (Aglais urticae), ale hlavně perleťovcem mokřadním (Proclossiana eunomia).

kosatec sibiřský

ohniváček modrolemý

perleťovec mokřadní

Cesta zde vede nad potokem a přede mnou se objevují rozlehlé louky a pastviny u Horské Kvildy, využívané hlavně pro pastvu zdejšího skotského náhorního skotu. Typickým obrázkem zdejší krajiny je hora Sokol, tyčící se za těmito pastvinami.

Sokol (Antýgl) od Hamerského potoka u Horské Kvildy

Sokol (Antýgl) od Hamerského potoka

pastviny u Horské Kvildy

Vyjdu na hlavní silnici procházející vsí Horská Kvilda a chvíli po ní pokračuji ve směru na Zhůří, ale brzy ji opouštím a odbočuji doleva, směrem na Výhledy. Cesta vede téměř po rovině hlavně lesem, na jednom ze světlejších míst u cesty zastihnu žluťáska borůvkového (Colias palaeno).

žluťásek borůvkový

Sokol (Antýgl) z Výhledů

Pohybuji se po svazích nevýrazné šumavské tisícovky Jelení kaliště (1126 m n. m.) a zde, nedaleko Horské Kvildy se rozkládají louky zvané Výhledy. Dříve se zde rozkládala samota Schrollenhaid.

Sokol (Antýgl) z Výhledů

bývalá městská lesovna na Výhledech

Ze zdejších luk na svahu se otevírá krásný výhled na Sokol a také na Velký a Malý Roklan. Cesta prochází kolem rekreační chaty, dříve sloužící jako městská lesovna. Na svahu níže potom stojí ještě dva další objekty. Na okraji zdejších luk roste známá šumavská rostlina prha arnika (Arnica montana).

Sokol (Antýgl) a jeden z objektů na Výhledech

Výhledy

prha arnika na Výhledech

Pokračuji dál po cestě, která mě dovede až na vrchol Lišáku, což je tzv. spočinek hory Jelení kaliště. Zde u tzv. bodu záchrany č. A 60 se nachází i turistické odpočívadlo, což je divné, protože turistická trasa sem nevede.

odpočívadlo na Lišáku

cesta po úbočí Jeleního kaliště

Vede sem široká štěrková cesta, po které se vydávám doprava. Cesta vede těsně pod vrcholem Jeleního kaliště (1126 m n. m.). což je plochý hřbet ležící nad údolím Vydry mezi Popelným a Hamerským potokem. Vlastní vrchol není v mapách pojmenován a nakonec se jej v lese ani nevydávám hledat.

Sokol z Jeleního kaliště

cesta po úbočí Jeleního kaliště

hnědásek jitrocelový

Na křižovatce cest (kde se mé boty nasáklé potem zalíbí dvojici hnědásků jitrocelových (Melitaea athalia)) se dávám doleva na cestu, která mě později dovede podél Popelného potoka až k říčce Vydře. Zajímavostí zde je určitě malá nádržka na Popelném potoce. Nikde se mi bohužel nepovedlo dohledat, k jakému účelu zde byla vybudována, nicméně se mi moc líbí.

nádržka na Popelném potoce

Popelný potok patří k menším šumavským potokům a je pravostranným přítokem Vydry, do které se vlévá jen malý kousek od Turnerovy chaty. Pramení na svazích tisícovky Břemeno (1156 m n. m.)

Popelný potok

Čím více se blížím k Vydře, tím je sklon svahu prudší a i potok nabírá na síle. V nejprudších místech vytváří menší peřeje.

cesta podél Popelného potoka

Popelný potok

Napojím se na stezku, která vede podél Vydry a která určitě patří k nejnavštěvovanějším turistickým stezkám na celé Šumavě. Nejprve zamířím k Turnerově chatě na něco k jídlu, dokonce je zde si i kam si sednout, což vždycky nebývá, právě pro vysokou návštěvnost.

Vydra

Turnerova chata u Vydry

Po občerstvení zamířím podél Vydry zpět k parkovišti na Antýglu. Nějak podrobněji popisovat Vydru je myslím zbytečné, neboť je to určitě nejznámější říčka Šumavy, hlavně díky svému unikátnímu balvanitému korytu.

Vydra

Název Vydra nese řeka od soutoku Modravského a Roklanského potoka u Modravy. Za hlavní zdrojnici Vydry je považován Modravský potok a dále potok Luzenský. Jak jsem již psal, koryto je zaneseno žulovými balvany, U Čeňkovy Pily se stéká Vydra s řekou Křemelnou a dává tak vznik řece Otavě.

Vydra

Klostermannův most přes Vydru

Pohodovou cestou do velmi mírného kopce proti proudu řeky, jejíž blízkost trochu zmírňuje dnešní velké horko, jdu zpět k autu. U cesty zde kvete zajímavá rostlinka udatna lesní (Aruncus vulgaris). Dnešní výlet podél tří vodních toků - Hamerského potoka, Popelného potoka a Vydry se vyvedl na jedničku, celkem jsem ušel 17,41 km.