bývalé Knížecí Pláně, Stodůlky, Žďárek a Žďárecké jezírko (23.8.2017, Šumava)
Využili jsme jeden z několika slunečných dnů poslední srpnové dekády k dalšímu výletu na Šumavu. Tentokrát parkujeme na parkovišti v Borových Ladech, odkud vyrážíme na kolech po asfaltce na Knížecí Pláně, což je cca 5 km.
Knížecí Pláně
Siebensteinkopf (Sedmiskalí) z Knížecích Plání
Na Knížecích Pláních kola zabezpečíme zámkem u zdejšího penzionu Hájenka a dále již budeme pokračovat pěšky. Naším cílem jsou dnes místa zaniklých obcí ve zdejším pohraničí - Stodůlky a Žďárek, místa, kde dnes najdete jen klid a krásnou šumavskou přírodu.
místo bývalého kostela sv. Jana Křtitele na Knížecích Pláních
Knížecí pláně
Na Knížecích Pláních jdeme nejprve kolem místa, kde stával kostel sv. Jana Křtitele a poté již následujeme červenou turistickou značku vedoucí nedaleko hranice. Procházíme místem, kde byly vykáceny nálety smrku z důvodu zvětšování životního prostoru pro tetřívka obecného, který v těchto místech žije. Na první pohled mi je vzrostlých smrků (kterých zde padlo spoustu) líto, na druhou stranu (podle historické mapy) zde opravdu dříve byly pastviny.
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně
informační tabule o tetřívkovi obecném a jeho biotopu
Cesta vede kousek po dřevěném chodníčku, a to z důvodu, že procházíme prameništěm jednoho bezejmenného přítoku Červeného potoka, který zde na hranici přecházíme. Cestou si povídáme o vlcích, kteří zde na Knížecích Pláních měli nedávno potrhat stádo ovcí a tak je v nás i trochu napětí, zda tu nějakého nezahlédneme.
Luzný z Knížecích Plání
Knížecí Pláně
lávka přes Červený potok
Od rozcestníku Hraniční kámen - Červený potok pokračujeme po červené turistické značce. Cesta nás vede stále krajinou luk a horských pastvin a my se ocitáme v místech další zaniklé vsi, která se nazývala Stodůlky (Scheuereck).
Stodůlky
Stodůlky
Stodůlky vznikly v roce 1774 jako osada dřevorubců. V roce 1840 zde stálo 20 domů a žilo zde 147 výhradně německých obyvatel. Osada nazývaná Scheuereck byla rozdělena na Přední (Stodůlky) a Zadní (Žďárek). V roce 1956 byly domy v obou částech poté, co se vesnice ocitly v hraničním pásmu, zbořeny.
Stodůlky
Stodůlky
Stodůlky
Druhá část vesnice Scheuereck se nazývá česky Žďárek a i tam, na úbočí Žďárecké hory (1064 m n. m.), míříme. Zde, u turistického rozcestníku, dnes stojí dřevěný přístřešek, dříve se v těchto místech nacházela rota Žďárek.
Žďárek
Žďárek
Žďárek
Od Žďárku začíná cesta postupně klesat a my po chvíli přicházíme do míst, kde se nacházela samota Josefov (Josefsthal). Jednalo se o samotu 3 domů s 12 obyvateli, která patřila k Horním Světlým Horám.
Josefov
Josefov
Ještě chvilku pokračujeme po červené značce, následně jdeme po neznačené cestě rovně, až se napojíme na cyklostezku a taktéž turistickou cestu označenou zeleně, které vede podél potoka Častá ze Strážného na Knížecí Pláně. Potok Častá je zde jen uzounkou stružkou a my jeho břehy s porosty mechu a trav využíváme ke svačině.
potok Častá
potok Častá
Po občerstvení jdeme po cestě proti proudu, až přicházíme ke Žďáreckému jezírku. Na asfaltce před námi poletuje kobylka, kterou se mi po chvilce nahánění podaří zvěčnit na mém fotoaparátu.
kobylka
Žďárecké jezírko
Žďárecké jezírko
Žďárecké jezírko - název od nedalekého Žďárku - je splavovací nádrž, která sloužila ke zlepšení stavu vody pro plavení dřeva z okolních lesů. Nachází se v nadmořské výšce 960 m. Byla vybudována na potoku Častá a její rozloha je 1,57 ha.
Žďárecké jezírko
Žďárecké jezírko
Žďárecké jezírko
Překvapuje mě, že na zdejším travnatém plácku při jižním břehu jezírka odpočívá asi deset lidí, čekal jsem zdejší oblast daleko opuštěnější. Po příjemné chvilce strávené u jezírka pokračujeme po asfaltce zpět na Knížecí Pláně.
Knížecí pláně
oměj šalamounek na Knížecích Pláních
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně jsou bývalá obec, která se rozkládala na holé planině v nadmořské výšce 1021 m. Ve své nejlepší době měla obec 60 stavení a 700 obyvatel. Bývala zde hájovna, pila, hostinec, mlýn, škola a stanoviště pohraniční stráže. V roce 1864 byl v obci postaven kostel sv. Jana Křtitele, později zde byla i fara.
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně
Po druhé světové válce však došlo k vysídlení Němců a po roce 1950 obec zanikla. Jako poslední zůstal v obci do konce 60.let kostel se hřbitovem, kdy je nechala odstřelit Československá lidová armáda. Hřbitov byl v roce 1992 obnoven a oplocen. Turisté se dnes mohou občerstvit v penzionu Hájenka, který zde stojí na rozcestí.
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně
penzion Hájenka na Knížecích Pláních
Kola nám naštěstí nikdo neukradl a tak se můžeme vydat zpět do Borových Lad. Ještě předtím si však pochutnáme na výborných borůvkových knedlících na terase místního penzionu. V Borových Ladech ještě navštívíme místní soví voliéry, kde chovají několik druhů šumavských sov, ale třeba i sovici sněžní. Celkem jsme dnes ušli 15,94 km a na kole ujeli 10,2 km.
soví voliéry v Borových Ladech
soví voliéry v Borových Ladech
sovice sněžní v Borových Ladech
15,94 km