Boubín a Boubínské jezírko (18.6.2017, Šumava)

Ráno balíme věci a z penzionu Rex v Černé v Pošumaví vyjíždíme do Kubovy Hutě. Ta je dnes naším výchozím místem, respektive místem, odkud se vydáme zdolat vrchol Boubína, který je pátou nejvyšší horou na české straně Šumavy a současně nejvyšší šumavskou horou nacházející se uvnitř území ČR mimo hranici.

Kubova Huť

V Kubově Huti následujeme modrou turistickou značkou, která nás přibližně po 4 kilometrech stoupání dovede až na vrchol. Hned za Kubovou Hutí míjíme jeden z tzv. ŘOPíků a při okraji Basumských luk míříme dál, zatím pouze do mírného kopečku.Od rozcestníku Basumské louky se to však změní a čeká nás stoupání do pořádného kopce.

Basumské louky

cesta vedoucí pod vrchol Boubína

Naštěstí je stejně jako včera ideální počasí na pěší túru (i když má být dnes o něco tepleji). Jen předpověď úplně nevyšla, neboť po oblačném včerejšku mělo být dnes skoro jasno až polojasno, místo toho je však znovu oblačno. Ale hlavně, že neprší. Až pod samotný vrchol Boubína vede široká štěrková cesta.

světlokřídlec osikový

skvrnopásník lískový

U cesty roste devětsil, jehož velké listy jsou vděčnými přistávacími plochami pro různý hmyz. Mám možnost si tak vyfotografovat dva druhy nočních motýlů - světlokřídlece osikového (Cabera exanthemata) a skvrnopásníka lískového (Lomaspilis marginata), denního motýla okáče pýrového (Pararge aegeria), který je v této době na šumavských cestách všudypřítomný, a také slunéčko velké (Anatis ocellata).

okáč pýrový

slunéčko velké

U rozcestníku Boubínská cesta - sever opouštíme širokou štěrkovou cestu a naše kroky míří doprava do svahu po dřevěných schodech a lávkách vedoucích směrem k vrcholu. Cyklisté, kteří dorazili k rozcestníku ve stejném čase jako my zde kola uzamykají a míří k vrcholu po svých.

dřevěné schody a lávky vedoucí k vrcholu Boubína

Po asi 200 m stoupání po lávkách jsme téměř na vrcholu, zbývá již zdolat poslední krátký úsek téměř po rovině a za chvíli už se před námi objevuje místní rozhledna. U pěšinky roste zajímavá rostlinka pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium).

téměř na vrcholu Boubína

pstroček dvoulistý

Boubín (1362 m n. m.) je nejvyšším vrcholem geomorfologického podcelku Boubínská hornatina a je tvořen přeměněnou rulou (migmatitem). Hora je zalesněna smrkem, na vrcholu se nachází geodetický bod, turistické odpočívadlo a již zmiňovaná rozhledna s krásným výhledem.

vrchol Boubína a rozhledna

na vrcholu Boubína

Vyhlídková plošina dřevěné rozhledny je ve výšce 21 m a vede na ní 109 schodů. Rozhledna byla oficiálně zpřístupněna 3.června 2005 a její výstavba nebyla jednoduchá. Stavební firma byla po sporech s ochránci přírody nucena stavební materiál dopravovat na vrchol pomocí koní či ručně.

rozhledna na Boubíně

na rozhledně

výhled z rozhledny na Velký Bobík

Bohužel dnes nemáme štěstí na příliš dobrou viditelnost. Nejlépe jsou tak odsud vidět vrcholky blízké, zvláště soused Boubína, hora Velký Bobík a celý Basumský hřeben, který je pokračováním boubínského masivu.

výhled na Basumský hřeben

výhled na hřeben Smrčina - Hraničník - Plechý - Trojmezná - Třístoličník

Za ideální viditelnosti je však výhled nádherný a je odtud možno spatřit Libín, Kleť, Chlum, Smrčinu, Hraničník, hřeben Plechý - Trojmezná - Třístoličník, Stožec, Luzný, Černou horu či Poledník. Vidět je však nejen šumavské kopce, ale díky své poloze i do vnitrozemí na Temelín, či Brdy. I Alpy je odtud možno pozorovat.

na rozhledně

rozhledna na Boubíně

Po návštěvě rozhledny se usadíme vedle geodetického bodu na samém vrcholu a v klidu posvačíme. Pozorujeme ostatní návštěvníky, kterých se zde dnes sešlo ne zrovna málo.

vrchol Boubína

lavičky na vrcholu Boubína

Začínáme sestupovat a jak nám ke konci pří výstupu bylo teplo a vrstvy oblečení ubývaly, nyní zase rádi oblekáme alespoň lehkou bundu. Neboť většinu cesty dolů půjdeme lesem, kam sluneční paprsky moc nemohou. U rozcestníku Na Křížkách se nachází turistický přístřešek a vede odtud také odbočka k boubínskému loveckému zámečku.

u rozcestníku Na Křížkách

turistický přístřešek u rozcestníku Na Křížkách

Po lesní cestě následuje rovinatější široká Lukenská cesta, než opět začneme strměji sestupovat po lesní pěšině. U Lukenské cesty si fotím smolničku obecnou (Lychnis viscaria) a také brouka listokaza zahradního (Phylopertha horticola)

u Lukenské cesty

smolnička obecná

listokaz zahradní

Ještě jsem nezmínil, že se už dlouho dobu pohybujeme v NPR Boubínský prales, takže chodit mimo značené cesty je zakázáno. NPR byla vyhlášena již roku 1858 a jedná se o třetí nejstarší českou PR. Důvodem ochrany je bukovosmrkový porost s vtroušeným javorem klenem, a tvořící jednu z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě. Stáří některých stromů dosahuje 400 - 500 let. Jádrová část rezervace byla ohraničena plotem, který zamezuje vstupu turistů i zvěře.

růže v Boubínském pralese

u rozcestníku Knížecí cesta

plot a za ním jádrová oblast Boubínského pralesa

Postupně dojdeme po modré značce až ke druhému dnešnímu cíli, kterým je Boubínské jezírko. Jedná se o bývalou plavební nádrž na Kaplickém potoce a nachází se na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.

Boubínské jezírko

Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m. Na jeho hrázi se nachází chata strážců národní přírodní rezervace Boubínský prales, lavice a stoly pro návštěvníky a začíná zde i naučná stezka kolem jádra Boubínského pralesa.

Boubínské jezírko

Od jezírka pokračujeme po modré ještě k rozcestníku Amortovka, kde se vydáváme po značce zelené vedoucí Idinou cestou podél Kaplického potoka. U cesty se nachází Kaplická studánka (na místě zvaná Čadova) a také budova informačního centra Idina Pila.

Kaplická (Čadova) studánka

informační centrum Idina Pila

tesařík (Paracorymbia maculicornis)

Náš cíl je teď železniční stanice Zátoň - Boubín. Než podejdeme železnici, která křižuje naši cestu, otevře se nám výhled na vrchol Boubína s rozhlednou. Využíváme občerstvení u parkoviště, kde si dáváme gulášovou polévku, která spíše připomíná zeleninové lečo, ale je dobrá.

pohled na Boubín

Boubín

Po občerstvení je to již na železniční stanici jen kousek. Vlak nás doveze zpět do Kubovy Hutě, na nádraží, které je nejvýše položeným vlakovým nádražím v ČR v nadmořské výšce 995 m. Celkem jsme dnes ušli 12,75 km.