Zwieselter a Latschen Filz, Lindberg-, Kohl-, Hoch-, Alm- a Verlonerer Schachten, nádrž Frauenau (10.7.2016, Šumava)

22. 10. 2016

Loňský rok jsem viděl na internetu krásné fotky z tzv. německých Schachten (česky zvané lada) . Jsou to horské louky, kdysi vytvořené uprostřed lesů, jako nové místo pro pasoucí se dobytek. Jednotlivé listnaté stromy byly na loukách ponechány, aby se mohla zvířata schovat do stínu. Dnes již tyto louky svoji funkci neplní, v Bavorském lese jsou však považovány za kulturní památku a patří mezi vyhledávané turistické cíle pro svojí odlehlost, klid a svoji neopakovatelnou atmosféru.

Kohlschachten

My přijíždíme za krásného letního dne (kdy je nebe bez jediného mráčku) do vesničky Buchenau v Bavorsku. Jak jsem již psal, Schachten bývají poměrně odlehlé, tudíž nás dnes čeká něco přes 20 km, během kterých projdeme pětici těchto historických pastvin a navíc navštívíme i dvojici slatí, které se s pastvinami na trase hezky střídají.

Půjdeme po trase nazvané Grosse Schachten Tour. Na informační tabuli vidíme, že nejprve půjdeme po značce podbělu (Pestwurz) a od Hochschachten potom po značce smilky (Borstgras), což je tráva, která roste právě zde, v horských oblastech. Hned prvních asi 3,5 km nás čeká nejprudší stoupání, zbytek trasy se jeví již jako celkem pohodový. Naštěstí ráno ještě není takové horko a cesta vede lesem a tak kopec s přehledem zvládáme.

značky podbělu (Pestwurz) a smilky (Borstgras)

První pastvina, na kterou přicházíme, je Lindbergschachten, která se rozkládá na svahu hory Grosser Hahnenbogen (1257 m n. m.) a je výrazně protažená v severojižním směru. Samotná pastvina se nachází ve výšce 1100 m n. m. a se svojí rozlohou 9,1 ha (kdysi bývala ještě větší) patří mezi největší.

Lindbergschachten

V současné době je značně porostlá borůvčím, proto pastviny nejvíce vyniknou na podzim, kdy se listy borůvek zbarvují dočervena. I nyní je zde však krásně. Přímo na pastvině je turistický rozcestník a my krátce odbočujeme z trasy a stoupáme několik výškových metrů, abychom si užili výhled na Grosser a Kleiner Kleiner, který se z této pastviny otevírá.

Lindbergschachten

výhled na Roklany z Lindbergschachten

Hned na začátku pastviny se mi podaří na porostu kopřiv pozorovat dva druhy tesaříků, a to tesaříka panenského (Gaurotes virginea) a hlavně tesaříka žlutoštítého (Stictoleptura scutelata), kterého na Šumavě vidím poprvé.

tesařík panenský

tesařík žlutoštítý

Jdeme dále po naší trase a vstupujeme do krásného bukového lesa, kde vede cestička po vrstevnici. Nad námi i po námi je prudký svah. Přecházíme potůček Gruftbach a po necelém kilometru se napojujeme na zpevněnou cestu.

bukový les za Lindbergschachten

cesta přes potůček Gruftbach

Vycházíme z lesa do míst postižených polomy po Kyrillu a kůrovcovou kalamitou. Další zajímavostí na trase je bývalá plavební nádržka na potoce Hirschbach, zvaná Hirschbachschwelle (či také Stausee).

plavební nádržka Hirschbachschwelle

Hirsbachschwelle

Zde dnes poprvé potkáváme větší skupinu lidí a také zde pozoruji poměrně dost okáčů rudopásných (Erebia euryale) na květech. U nádržky zpevněnou cestu opět opouštíme a vydáváme se ve směru na Zwieselter Filz.

Hirschbachschwelle

odtok Hirschbachu z Hirschbachschwelle

Na to, že vcházíme do slatě nás upozorní povalový chodníček a kleč. Zwieselter Filz je soustava několika vrchovišť a právě tím, kterým procházíme, vede povalový chodník. Nachází se zde také několik jezírek, přičemž kolem čtyř procházíme.

jezírko na Zwieselter Filz

Právě zde, na Zwieselter Filz, potom roste masožravá rostlinka rosnatka anglická (Drosera anglica). Na Šumavě obecně je hojnější příbuzná rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), od které se r. anglická liší hlavně úzkými listovými čepelemi.

chodníček na Zwieselter Filz

rosnatka anglická

A když už jsem psal, že se na dnešní trase budou střídat Schachten a slatě, musí nyní zákonitě přijít zas nějaká pastvina. A tou je Kohlschachten. Na rozdíl od Lindbergschachten nemá tak protažený tvar.

Kohlschachten

I Kohlschaten se nachází v tisícimetrové nadmořské výšce, konkrétně 1150 m n. m. a má rozlohu 7,5 ha. V porovnání s předchozí pastvinou je zde znatelně méně borůvčí a víc trávy a také zde vyniknou osaměle stojící prastaré javory a buky.

Kohlschachten

Na nebi stále (skoro v 11:45) není ani mráček a my míříme k další slati s názvem Latschen Filz (Klečová slať). Také tato slať je porostlá klečí a vede tudy povalový chodník pro turisty. Oproti Zwieselter Filz zde roste znatelně více suchopýru, který zde lemuje chodníček z obou stran.

suchopýr podél chodníčku na Latschen Filz

Latschen Filz

My nejprve přicházíme k zarostlému rašelinnému jezírku zvanému Hintere Sulz, které má délku 50 m. Je zde ještě jedno menší jezírko, ale to z chodníku není vidět.

jezírko Hintere Sulz na Latschen Filz

Po chvíli se dostáváme na křižovatku chodníčků a odbočujeme mezi klečí k největšímu jezírku tohoto rašeliniště, k Latschensee. To má na délku taktéž 50 m, ale oproti předchozímu jezírku není vůbec zarostlé.

Latschen Filz

Latschensee

Zde u jezírka si sedneme na chodníček, vybalíme svačinu a užíváme si zdejší klid. Mezitím se stále otepluje, obloha pořád jako vymetená a my si říkáme, jaké nám dnes na výlet vyšlo nádherné počasí.

Latschensee

Jakmile povalový chodníček končí, ocitáme se na Hochschachten. Hned na začátku stojí stolek a lavičky pro odpočinek a rozjímání turistů. Při okraji pastviny krásně kvete prha arnika (Arnica montana).

Hochschachten

prha arnika na Hochschachten

Hochschachten (nebo také Grosser Schachten, 1150 m n. m.) je se svými 9,5 ha třetí největší pastvinou v Bavorském lese, větší jsou již jen Ruckowitzschachten (16,9 ha) pod Falkensteinem a Buchhüttenschachten (9,8 ha) pod Malým Javorem (Kleiner Arber).

Hochschachten

Je zde mnohem méně osamělým listnáčů než na Kohlschachten, ale zase tato Schachten nabízí hezčí výhled, konkrétně na Grosser Arber, nejvyšší horu Bavorského lesa. Navíc zde na začátkem srpna pokvetou i hořce panonské (Gentiana pannonica), které zde rostou na horním okraji pastviny.

hořec panonský na Hochschachten

Hochschachten

Po Hochschachten už žádná další slať nenásleduje, naopak postupně se přibližujeme k pastvině další. Tou je Almschachten, na které stojí opět několik solitérních listnáčů. Hned si dáváme po jedním z nich odpočinek. Zatímco slunce již poměrně pálí, zde pod stromem je cítit příjemný chlad.

Almschachten

Tato pastvina má jistě název podle malého dřevěného přístřešku pár metrů od turistické trasy. Almschachten se rozkládá v nadmořské výšce 1100 - 1150 m n. m. a má rozlohu 8,3 ha. Je z ní částečný výhled na vrcholky Roklanů.

Almschachten

Kousek za Almschachten fotografuji dnes třetí druh tesaříka - tesaříka obecného (Stictoleptura rubra) a motýla okáče ječmínkového (Lasiommata maera).

tesařík obecný

okáč ječmínkový

Po přibližně půl kilometru, kdy se z trasy otevírají krásné výhledy na Roklany, přicházíme i k poslední dnešní pastvině, která nese název Verlorener Schachten. Ta má rozlohu 6,6 ha a je ve vášce 1140 m n. m. Jelikož trasa vede pouze při okraji této pastviny, odbočujeme z trasy doleva do kopce.

Velký a Malý Roklan

porosty ostřice na Verlonerer Schachten

Na Verlonerer Schachten stojí pěkná chatička s červenou střechou a vedle se nachází stolek a lavičky. Je zde také možné rozdělat oheň na ohništi. Velká část této pastviny je porostlá ostřicí zobánkatou.

chatka na Verlonerer Schachten

Za Verlonerer Schachten začíná trasa klesat a my sestupujeme lesem k vodní nádrži Frauenau.

cesta z Verlonerer Schachten k Frauenau

Kleiner Regen

Po čtyřech kilometrech cesty lesem jsme už skoro u nádrže a máme na výběr dvě cesty - turistická po jižním břehu a asfaltka po severním břehu. Volíme nakonec asfaltku (s ohledem na velké horko se nám zdá kratší, ale o moc to asi nebude).

Vorsperre Kleiner Regen

nádrž Frauenau

Nejprve přicházíme k nádrži Vorsperre - Kleiner Regen, kde se zachytí nečistoty z potoka Kleiner Regen před tím, než voda přeteče do hlavní nádrže. Poté již scházíme k vlastní nádrži Frauenau a kocháme se krásně modrou hladinou.

Frauenau

Následuje druhá nádržka zachycující nečistoty, tentokrát z potoka Hirschbach a pak už jdeme po asfaltce nad nádrží severně od břehu. Neodoláme však a po jedné z cest sejdeme zpět k nádrži. Z těchto míst jsou opět parádně vidět Roklan.

Roklan od Frauenau

Frauenau

Už nás docela bolí nohy, když po asfaltce dojdeme k hrázi. Nádrž Frauenau slouží jako zdroj pitné vody. Její rozloha je 94 ha, maximální hloubka potom 60 m. Byla postavena na řece Kleiner Regen v letech 1976 - 1983.

Frauenau

Od nádrže nás už čeká jen poslední úsek dnešní trasy zpět do Buchenau. Když vyjdeme z lesa, naskytne se nám pěkný výhled na louky a vrcholy Riesberg (934 m n. m.) a Hennenkobel (965 m n. m.).