Scheuereckberg, Jährlingschachten, Schachtenhaus, Prášilský potok (11.6.2016, Šumava)

Letošní červen nebyl, co se týče počasí, nic moc... Časté bouřky, zataženo a minimum slunečných dnů. Proto, ač nejraději podnikám výlety za pěkného počasí, není moc z čeho vybírat. A jelikož už se u mě opět objevují abstinenční příznaky, vyrážím na Šumavu. I když je ráno vlastně kompletně zataženo a předpověď zataženo hlásí celodenně, odpoledne i s deštěm.

bělokřídlec luční na zvonečníku černém

zvonečník černý (vlevo) a pryskyřník (vpravo)

Přijíždím do Prášil, auto nechávám na místním parkovišti a po žluté turistické značce mě čeká cesta na Gsenget k hraničnímu přechodu. Jelikož je červen, tak to všude při cestách kvete. Nejvíce mě zaujme zvonečník černý (Phyteuma nigrum), rostlina, která má hlavní dobu kvetení právě v červnu. Na jednom z nich zde právě saje nektar motýl z čeledi píďalkovitých bělokřídlec luční (Siona lineata).

soumračník jitrocelový

pryskyřník platanolistý

Bohužel hned poté, co vyrazíme na cestu, začíná drobně pršet. Jak je to možné, říkám si, vždyť meteorologové mě ujišťovali, že až odpoledne. No co se dá dělat. Vytahuji deštník a pokračuji v cestě. I přes déšť si fotím další zajímavou šumavskou rostlinku pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a podaří se mi zastihnout i motýla soumračníka jitrocelového (Carterocephalus palaemon), kterému se v tomto deštivém počasí moc létat nechce, a tak mi ochotně zapózuje.

cesta na Gsenget

Naštěstí neprší dlouho a tak po chvíli s radostí deštníky skládáme. Cesta ke Gsengetu příjemně utíká, vzduch se při dešti pěkně pročistil a tak jsou ideální podmínky pro chůzi. Při cestě je dalším objektem pro můj fotoaparát pstroček dvojlistý (Maianthemum bifolium) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Pak už přicházíme do otevřenější krajiny, do míst, kde se na rozlehlé planině nacházela dřevařská osada Gsenget. Dnes je zde turistický rozcestník a stůl s lavičkami pro odpočinek. Hned u laviček roste všedobr horský (Imperatoria ostruthium), miříkovitá rostlina, která se zde prý v minulosti pěstovala a zplaněla.

Gsenget

všedobr horský

Od rozcestníku už je to jen kousek z kopce a jsme u hraničního přechodu Gsenget. Stojí zde přístřešek s informační tabulí. Pak už přejdeme Prášilský potok a jsme v Německu. Po šotolinové cestě, u které opět roste hojně sedmikvítek evropský a kde si fotím kovaříka horského (Ctenicera cuprea), dojdeme na křižovatku.

přístřešek u hraničního přechodu Gsenget

hraniční přechod Gsenget

sedmikvítek evropský

Na té odbočíme doleva a po dvou stech metrech zpevněnou cestu opouštíme a zamíříme doprava na lesní pěšinu. Nutno dodat, že vše je poctivě značeno a my se tak blížíme k Jährlingschachten.

cesta na Jährlingschachten

přístřešek na Jährlingschachten

Jährlingschachten patří k bývalým pastvinám, kde se pásl mladý dobytek. Leží v nadmořské výšce 1150 m n. m na západním a jižním svahu hory Scheuereckberg (1193 m n. m.).

Jährlingschachten

vrchol Scheuereckbergu

vrcholová skalka na Scheuereckbergu

Až k vrcholu hory vede pastvinou úzká pěšinka, u které se mnou hraje na schovávanou motýlek kropenatec vrbový (Plagodis pulveraria). Když vylezeme na vrcholovou skalku s malým kovovým křížem, otevře se nám krásný výhled na Poledník s rozhlednou, Skalku a hřeben navazující na Poledník. Hezky je vidět i sousední hora Kiesruck.

vrchol Scheuereckbergu

Jährlingschachten

Jährlingschachten má rozlohu 3,9 ha a já osobně ji poté, co jsem navštívil většinu známějších Schachten v bavorském lese, považuji za jednu z nejhezčích. Kombinace vrcholové skalky, travnaté pastviny s porosty borůvky, solitérně stojících starých javorů a výhledu na Poledník je úchvatná. A to tu nejsem na podzim, kdy jsou tyto pastviny nejhezčí.

Jährlingschachten

pryskyřník platanolistý na Jährlingschachten

Když sedíme na vrcholové skalce, tak se dokonce pokouší nesměle vykouknout slunce, avšak když odcházíme, tak se začíná obloha stále více zatahovat a my tušíme, že nás nejspíš čeká další déšť. Když sejdeme mezi Scheuereckberg a Kiesruck, sem tam na nás začíná kapat.

výhled na Scheuereckberg (uprostřed)

Scheuereckberg s Jährlingschachten

Dalším zastavením na dnešní trase bude pastvina nazvaná Schachtenhaus, podle zdejšího stavení. Ta na rozdíl od Jährlingschachten není tak pestrá, nejsou zde solitérně stojící stromy ani porosty borůvčí, nicméně i zdejší místo má své kouzlo a klid. Na pastvině se nachází i studánka a objevuji zde i jeden exemplář hořce panonského (Gentiana pannonica). My se však příliš nezdržujeme, neboť začíná pršet víc a víc a tak vcházíme do bukového lesa pod pastvinou.

Schachtenhaus

Déšť se potom spouští naplno, ještě se mi ale podaří vyfotit motýlka zelenopláštníka borůvkového (Jodis putata) a nacházím zde u cesty i hřiba kováře. Když dojdeme opět k hraničnímu přechodu Gsenget, na půlhodinku využíváme zdejší přístřešek ke svačině a doufáme, že pršet přestane. Postupně již déšť není tak intenzivní, a tak pokračujeme v cestě zpět k rozcestníku Gsenget.

zelenopláštník borůvkový

Gsenget

U rozcestníku řešíme, kudy zpět. Nakonec vyhrává volba cesty k Prášilskému potoku a pak podél něj po červené značce do Prášil. K Prášilskému potoku od Gsengetu jdeme z poměrně prudkého kopce. Pršet již přestalo, a tak se jde velmi příjemně.

cesta z Gsengetu k Prášilskému potoku

Prášilský potok

Za chvíli jsme u potoka. Prášilský potok pramení jihovýchodně od hory Debrník v nadmořské výšce 1115 m n. m. Je dlouhý 11,5 km a odvodňuje území o rozloze 45 km čtverečních. V délce 3,6 km je hraničním potokem mezi Českou republikou a Německem. Ústí zprava do řeky Křemelné asi 3 km severně od Prášil.

Prášilský potok u Frantova mostu

podbělice alpská

Podél potoka jdu dnes potřetí (jednou v červenci, jednou v srpnu a nyní v červnu) a stejně jako při mých předchozích túrách zde mám možnost pozorovat zajímavé rostliny a živočichy. Z rostlin např. podbělici alpskou (Homogyne alpina), ze živočichů zástupce brouků z čeledi nosatcovití - lalokonosec (Otiorhynchus morio), klikoroha borového (Hylobius abietis), lalokonosec (Otiorhynchus lepidopterus) a nosatec (Donus sp.)

lalokonosec (Otiorhynchus morio)

nosatec (Donus sp.)

klikoroh borový

lalokonosec (Otiorhynchus lepidopterus)

Jsem rád, že jsem se dnes nenechal odradit špatným počasím a na tento výlet vyrazil. Nakonec je to lepší, než chodit ve 30°C. Dobře se dýchá, teplota akorát a krásná šumavská příroda, co víc si přát.