Popelná hora, Klostermannova skála, Losenice, Obří hrad (4.7.2016, Šumava)

Tento den jsem vyrazil do míst, kde se nachází osada Popelná nedaleko Nicova. Zde, v údolí potoka Losenice, bude začínat mé dnešní putování. Dnešní osadu tvoří bývalý mlýn Fuchsenmühle a sousední hotel Popelná. Kousek dál pak stojí ještě novostavba horské chaty Na Losenici.

Popelná

U chaty Na Losenici opouštím asfaltovou silnici a začínám stoupat do svahu po zdejší pastvině. Na ní výše stojí jedno stavení a cestou pastvinou si fotím i mnoho zdejších rostlin.

Pastvina nad Popelnou

stavení na pastvině nad Popelnou

Ať už je to zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum) či jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum).

zvonek okrouhlolistý

černýš lesní

jestřábník oranžový

Pastvinou postupně dojdu až na širokou cestu. Ta mě po chvilce lesem přivádí až k PR Pod Popelní horou. Jedná se o přírodní rezervaci na severním úbočí Popelné hory s porosty jalovce obecného (Juniperus communis). A jalovců se zde opravdu spoustu.

jalovce v PR Pod Popelní horou

jalovec obecný

Nyní mě čeká výstup na nejvyšší bod dnešního dne, a sice na Popelnou horu. Cesta na vrchol vede smrkovým lesem. Popelná hora (1091 m n. m.) je v podstatě dvouvrcholový kopec, jehož druhý vrchol se označuje jako Popelná hora - JV vrchol (1087 m n. m.) a současně je to nejsevernější tisícovka Kvildských plání.

vrchol Popelné hory

kamenné moře na východním svahu Popelné hory

Východní svahy severního vrcholu, přes který vede zelená turistická značka, jsou strmé a z části je pokrývají kamenná moře, z nichž se otevírají pěkné výhledy na Stachy i Prachaticko.

kamenné moře na východním svahu Popelné hory

Na druhý vrchol Popelné hory se dnes vydávat nebudu a naopak pokračuji po zelené turistické značce. V sedle mezi oběma vrcholy se nachází vykácená paseka s nálety, potom pokračuji nějakou dobu v cestě lesem a při cestě se zastavuji také u Sklářské studánky.

v sedle mezi vrcholy Popelné hory

Sklářská studánka

Zelená značka mě přivádí až ke Klostermannově skále. Jedná se o skalní útvar, tzv. mrazový srub se zarostlou vyhlídkou. Pod skálou se rozkládá kamenné moře. Na skalku se dá vylézt a nachází se na ní lavička (i když již značně letitá).

Klostermannova skála

Při cestě se nachází několik stavení, patřících k Zadovu. Já teď sejdu až do údolí potoka Losenice, podél které se budou ubírat moje další kroky.

můstek přes Losenici

Losenice je pravostranný přítok Otavy, se kterou se stéká v Rejštejně. Délka jejího toku je 15,9 km. V této roční době lemují její tok porosty hlavně dvou rostlin - žlutý kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a fialový mléčivec alpský (Cicerbita alpina).

kamzičník rakouský

mléčivec alpský a kamzičník rakouský

Do Popelné mě podél toku Losenice nyní dovede cesta značená červenou turistickou značkou. Jdu po proudu řeky, která si tu mezi četnými balvany razí svoji cestu.

Losenice

Příjemná cesta kolem potoka mě dovede až zpět do Popelné. Kousek před Popelnou narazím na trojici muchomůrek královských (Amanita regalis) a na pastvině, po které jsem ráno svoje putování začínal, si fotím motýlka zelenáčka šťovíkového (Adscita statices) na pcháči.

muchomůrka královská

zelenáček šťovíkový

okáč ječmínkový

Ovšem můj dnešní výlet ještě nekončí. Nad Popelnou se totiž tyčí kopec Valy (1010 m n. m.) na jehož ostrohu se nachází bývalé hradiště z halštatské doby nazvané Obří hrad, které je chráněno jako kulturní památka. Stoupám tedy další loukou k lesu po žluté značce, která mě dovede až na místo.

pohled do údolí Popelné

bob vlčí

Těsně při okraji lesa objevuji poměrně rozsáhlý porost prhy arniky (Arnica montana), které zde kvetou vedle bobu vlčího (Lupinus sp.). Strávím zde tedy chvilku focením, ať už zmíněných rostlin, motýla okáče ječmínkového (Lasiommata maera) či pohledů do údolí se stavbami osady Popelné.

prha arnika

Pak už mě čeká poměrně prudký výstup na kopec. K samotnému Obřímu hradu pak člověk zase trochu sestupuje, neboť se nenachází přímo na vrcholu, ale na strmém ostrohu severně od vrcholu.

Obří hrad

Jedná se o nejvýše položené pravěké hradiště v Čechách. Zachovaly se zde zbytky mohutného opevnění. Valy jsou dodnes patrné v předhradí i kolem hradiště samotného. Obří hrad je v současné době součástí PP nazvané Obří zámek.

Obří hrad

Z kamenného moře se zde otevírá pěkný výhled na údolí Losenice či na blízký kopec nazvaný Šafářův vršek (929 m n. m.), na jehož svazích se taktéž nachází kamenná moře.