Poledník a Prášilské jezero (4.8.2015, Šumava)

Druhý den našeho pobytu na Šumavě, kdy jsme byli ubytováni v penzionu Zvoneček mezi Srním a Antýglem a který mohu velmi doporučit. Aspoň my jsme zde byli velmi spokojeni. Během našeho pobytu panovaly vysoké teploty atakující i přesahující 30°C.

cesta z Prášil k Prášilskému potoku

Ráno byla obloha azurová bez jediného mráčku a během dnešního dne neměly hrozit ani bouřky, proto jsme si naplánovali delší výlet na Poledník a Prášilské jezero. Parkujeme v Prášilech a vydáváme se po červené turistické značce.

Prášilský potok

Trasu, kterou máme dnes v plánu, jsem absolvoval i před 2 roky v červenci, ale tehdy jsem šel opačným směrem. Červená turistická značka nás brzy vede k Prášilskému potoku, u kterého je nyní ráno ještě příjemný chládek, i když jinak už je jasné, že dnešní den bude opět velmi parný.

Prášilský potok

oměj šalamounek

Přibližně po 3,5 kilometru pohodové chůze podél potoka, při jehož březích se na několika místech můžete v této době setkat s modře kvetoucí jedovatou rostlinkou - omějem šalamounkem, přicházíme k rozcestníku Frantův most.

Prášilský potok

Po dřevěné lávce přejdeme na druhý břeh potoka. Kdo chce v těchto parných dnech trochu ulevit unaveným nohám, může zde potok i přebrodit, neboť jsou v tomto místě přes potok naskládané panely a vede přes něj cesta.

cesta od Frantova mostu

pramen u rozcestníku U Bývalé roty

Nás nyní čeká nejnáročnější část dnešní trasy, a sice stoupání k Poledníku, po zelené turistické značce. Zpočátku je svah mírnější, postupně už začíná být sklon větší, i přesto mi výstup přijde celkem pohodový.

U Bývalé roty

cesta na Poledník

Pamatuji si, když jsem tudy šel v roce 2013 dolů, že jsem si říkal, že bych tudy nechtěl jít opačným směrem. Tak se mi zdál svah strmý. Postupně se objevují přes suché pahýly stromů částečné výhledy. Kousek nad rozcestníkem U Bývalé roty (odkud je cesta nejprudší) odpočíváme na lavičce u pramene, který je zde sveden do dřevěného korýtka a který příjemně osvěží.

rozhledna na Poledníku u odbočky na Poledník

rovný úsek cesty k rozhledně

Když vylezeme obočce na Poledník, nebe je stále bez jediného mráčku. Teď již stačí zdolat poslední rovný úsek a jsme u rozhledny. Stejně jako před dvěma lety při tomto posledním rovném úseku trasy k rozhledně nacházím rostlinku náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) a navíc si zde fotím i motýla perleťovce velkého (Argynnis aglaja).

rozhledna na Poledníku

perleťovec velký

Poledník (1 315 m n. m.) (si myslím) není moc třeba představovat. V současnosti to je jeden z nejčastějších turistických cílů na Šumavě, hlavně díky unikátní rozhledně s nádherným výhledem. Dříve tato věž patřila vojákům, až v roce 1997 se jí ujala správa NP Šumava a předělala ji na rozhlednu.

lavičky a přístřeší u rozhledny

vstup do věže

Rozhledna je otevřená pouze v letní sezóně (červen až říjen), i z důvodu, že tu není elektřina. Ve věži se nachází expozice, která připomíná zdejší vojenskou minulost a také informační centrum. V místním bufetu se také můžete občerstvit třeba klobásou, ale mají zde třeba i výborné koláčky.

lavičky u rozhledny

vrcholová skalka s křížem na Poledníku

Samotný vrchol tvoří malá skalka osazená dřevěným křížem, nacházející se za rozhlednou. Jak jsem již psal, ze zdejší rozhledny je nádherný výhled. Vyhlídková věž s ochozem je vysoká 37 metrů, vede na ni 227 schodů a výhled je kruhový.

(zprava) Ždánidla, Debrník, Grosser Falkenstein (zalesněný), za ním vykukuje Grosser Arber

v popředí Skalka, vlevo od ní Ždánidla, v dálce za Skalkou Javorná, vpravo od Javorné Vysoký hřbet

A co zde můžete vidět? Severním a severovýchodním směrem je to blízká Skalka (1237 m n. m.), dále Ždánidla (1308 m n. m.), Debrník (1336 m n. m.), Grosser Falkenstein (1315 m n. m.), za ním vykukuje i Grosser Arber (1456 m n. m.)

Kiesruck

(zprava) Malý a Velký Roklan, Blatný vrch, Špičník, Luzný, Velká a Malá Mokrůvka

(zprava vzadu) Velká a Malá Mokrůvka, Černá hora, Stráž, Studená hora, Vysoký stolec, v popředí uprostřed Oblík, za ním vpravo Tetřev, vlevo Sokol, úplně vzadu uprostřed obrysy Boubína a Basumského hřebenu

Na západě zahlédnete hory Scheureckberg (1193 m n. m., před ním stojící stavba je Schachtenhaus) či odlesněný Kiesruck (1265 m n. m.), nejznámější (v tomto směru je umístěna webcamera) je však výhled na jih a jihovýchod, kde vévodí vrcholy Malého (1399 m n. m.) a Velkého Roklanu (1453 m n. m.), od nichž vlevo potom následuje Blatný vrch (1376 m n. m.) , Špičník (1352 m n. m.), špičatý Luzný (1373 m n. m.) a Velká (1370 m n. m.) a Malá Mokrůvka (1330 m n. m.).

v popředí uprostřed Oblík, vpravo od něj Tetřev, vlevo od něj Sokol, úplně vzadu Boubín a Basumský hřeben, vpravo od Tetřeva Vysoký stolec a Studená hora a Stráž

Na jihovýchodě potom hřeben pokračuje vrcholy Černá hora (1315 m n. m.), Stráž (1307 m n. m.), Studená hora (1254 m n. m.) a Vysoký stolec (1251 m n. m.), vlevo od něj vystupuje bližší Tetřev (1260 m n.) a vlevo od něj špičatý Sokol (1252 m n.m.). Mezi Tetřevem a Sokolem je v dálce patrný Boubín (1362 m n. m.) a navazující Basumský hřeben. Ve směru Boubína je potom pěkný výhled i na blízký Oblík (1224 m n. m.) s pasekou na svahu.

v popředí Jezerní hřbet s nejvyšší Jezernicí, za ní Huťská hora, vpravo od ní Sokol, vlevo od ní Javornická hornatina (Javorník, Královský kámen, Ždánov)

pohled na Jezerní hřbet

A už se dostáváme na západ a severozápad. A co můžeme vidět zde? Úplně nejblíže je to Jezerní hřbet s nejvyšší Jezernicí (1266 m n. m.), za vrcholem Jezernice je to Huťská hora (1187 m n. m.) s rozsáhlými pastvinami, kde stávalo bývalé Zhůří, vlevo od Huťské hory je potom hřeben Javornické hornatiny s Javorníkem (1066 m n. m.), Královským kamenem (1058 m n. m.) a Ždánovem (1065 m n. m.).

(zleva) Březník, Křemelná, v dálce Javornická hornatina, vpředu Jezerní hřbet

v popředí Skalka, za jejím vrcholem Javorná, vpravo od ní Vysoký hřbet, Bžezník a svahy Křemelné

Výrazně je vidět také bližší Křemelná (1125 m n. m.), vlevo od Jezerního hřbetu, na jejichž svazích jsou pastviny, které zde zbyly po bývalých vesnicích Paště a Stodůlky. Křemelná je sedlem spojená s Březníkem (1005 m n. m.), hřeben dále pokračuje Vysokým hřbetem (1078 m n. m.) až k Javorné (1089 m n. m.). Za Ždánidly potom v dáli vykukuje Jedlová (1176 m n. m.) a Můstek (1235 m n. m.).

pohled dolů z rozhledny

Poté co udělám na rozhledně spoustu fotek si jdeme na chvilku sednout na lavičky a dát si něco dobrého. Kousek ode mě přistane na betonu pěkný brouček tesařík fialový (Callidium violaceum) Už je skutečně velké horko, ale nás nyní čeká hlavně již jen cesta z kopce.

tesařík fialový

cesta k Předělu

Od odbočky k Poledníku nyní pokračujeme po červené přes Předěl směrem k Prášilům. Cesta je zpevněná a i přes drobné kameny se jde dobře. Ještě se otáčím a fotím siluetu rozhledny za uschlým lesem. Kousek za rozcestníkem Předěl začíná cesta prudce klesat, a mě najednou přijde toto klesání prudší, než to k Frantově mostu. Když naproti nám tlačí kolo ufunění cyklistě, jsem rád, že jdu z kopce.

cesta od Předělu

cesta po červené dolů od Předělu

Když přijdeme k rozcestníku Liščí díry, odbočíme doleva po červené, neboť naším dalším cílem bude Prášilské jezero, od kterého budeme poté po červené pokračovat až do Prášil.

přístřešek s informačními tabulemi před Prášilským jezerem

při cestě na Prášilské jezero

Prášilské jezero je jedním z pěti karových ledovcových jezer na české straně Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1080 m n. m. a jeho maximální hloubka dosahuje 15 m. Nachází se v karu pod Poledníkem a Skalkou.

Prášilské jezero

Také zde je poměrně dost lidí a jako vždy na jezeře plave velké množství kachen divokých, které zde důvěřivě připlouvají k turistům s vidinou nějakého pamlsku.

kachny na Prášilském jezeře

Prášilské jezero

U jezera je informační tabule, lavičky, rozcestník a také pomník jistého O. Kareise, který se zde v jezeře měl utopit. Strávíme zde rovněž příjemnou chvilku, unavené nohy si máčíme v chladivé vodě a dojídáme zbytky svačiny.

pomník O. Kareise u Prášilského jezera

informační tabule u Prášilského jezera

Pak již od jezera míříme po červené značce dále. Takovým milým zpestřením je, že dnes poprvé jdeme úzkou pěšinkou přes balvany, ne po zpevněné cestě. Já osobně mám takové přírodní cestičky rád.

cesta z jezera do Prášil

Zprvu jdeme po vrstevnici z velké části odlesněným úbočím svahu, poté vstupujeme do lesa a začínáme klesat, až vyjdeme opět mezi pastvinami, odkud už je to do Prášil jen malý kousek.

cesta z jezera do Prášil

V Prášilech jako již klasicky navštívíme místní cukrárnu a zajdeme se podívat do informačního centra, potom je již čas na návrat do našeho penzionu Zvoneček. Dnešní den vyšel na jedničku.