Královský kámen, Svatý Jan, Ždánov a Javorník (30.7.2015, Šumava)

Již dlouho jsem měl v plánu zdolání hřebenu Javornické hornatiny, což je geomorfologicky okrsek podcelku Šumavské pláně a tvoří jej čtveřice vrcholů - Javorník, Královský kámen, Svatý Jan a Ždánov. Dnes jsem tedy tento nápad zrealizoval.

kopce Javornické hornatiny z Javorníku

Kolem deváté ráno přijíždím do vesničky Javorník, nacházející se na úpatí stejnojmenné hory, která je také nejčastějším výletním cílem návštěvníků. I já se na tuto horu vydám, ale nechám si ji nakonec.

vesnička Javorník

socha Karla Klostermanna

Parkuji na parkovišti ve vesnici, hned vedle hotelu Krásná vyhlídka. Kousek nad protejším okrajem silnice se nachází socha Karla Klostermanna, významného šumavského spisovatele. Já se vydávám po zelené značce vedoucí po silnici opět až k začátku Javorníku a ještě kousek dál.

výhled od cedule Javorníku

Z vesničky Javorník je díky její poloze nádherný výhled, cestou po silnici obdivuji především Boubín a navazující Basumský hřeben. Po chvíli zelená značka odbočuje doprava do lesa, a já nyní budu obcházet horu Javorník po jižním úbočí.

výhled z luk nad Tejmlovem

Po necelém kilometru vyjdu z lesa a vycházím na pastvinách, mezi kterými se nachází převážně rekreační obekty, a já se ocitám v místní části zvané Tejmlov. U cesty je zde i turistický přístřešek a z luk se opět otevírají pěkné výhledy, třeba na lyžařský areál Zadov či znovu hřeben Boubína.

výhled z luk nad Tejmlovem

výhled od Krásné vyhlídky

Přes rozcestník nazvaný příznačně Krásná vyhlídka pokračuji již po červené přes samotu Krankoty k mému prvnímu cíli, což bude hora Královský kámen. Přes Krankoty procházím naprosto neslyšně, neboť procházím kolem stavení, kde štěká nějaká větší rasa psa, a z toho nemám nikdy dobrý pocit (po několika špatných zkušenostech).

Krankoty

Královský kámen nad Krankotami

Když vejdu do lesa, vede cesta nejprve po rovině, krátce na to však strmě míří doprava úzkou pěšinkou. Ještě raději zkontroluji, jestli tam opravdu červená značka vede a skutečně je to tak. I tento výživný úsek zdolávám a jsem na vrcholu.

cesta k vrcholu Královského kamene

skalky na Královském kameni

Královský kámen (1058 m n. m.) je kupovitý vrchol a součást hlavního hřbetu Javornické hornatiny. Na vrcholu je několik skal z porfyrické žuly. Na nejvyšší skále je malý kovový kříž.

rozcestník na Královském kameni

vrcholový kříž na Královském kameni

Největší zajímavostí na vrcholu je ovšem skalní kaplička, vytesaná přímo do jedné ze skal. Nachází se zde také rozcestník mezi červenou a modrou turistickou značkou. Vrchol bohužel neposkytuje výhledy, poněvadž nejvyšší skálu již přerostly stromy. V některých mapách se však údaj s výhledy neustále vyskytuje.

skalní kaplička na Královském kameni

vrcholová skála na Královském kameni

Já pokračuji po červené turistické značce jehličnatým lesem. Nastoupané výškové metry zase trochu ztrácím, ale jen co překročím zpevněnou cestu, znovu stoupám. Tentokrát nikterak výrazně, a už stojím na další šumavské tisícovce - Svatý Jan (1045 m n. m.), respektive v mělkém sedle mezi jeho dvěma vrcholy.

kaplička sv. Jana v sedle mezi vrcholy tisícovky Svatý Jan

Svatý Jan je plochým vrcholem a nejméně výraznou tisícovkou Javornické hornatiny. V již zmiňovaném sedle stojí kaplička Svatého Jana. Kousek od kapličky se severním směrem z mýtiny otevírají pěkné výhledy. Hora má dva vrcholy - západní (1045 m n. m.) a východní (1040 m n. m.), který je vlastně vrcholem vedlejším.

kaplička Sv. Jana

cesta od Sv. Jana ke Ždánovu

Velmi mírným klesáním sestupuji stále po červené do sedla se Ždánovem. Cestou se nabízí díky mýtině pěkné výhledy do vnitrozemí. V sedle se červená značka stáčí doleva a já ji v tomto místě opouštím a vydávám se neznačenou pěšinou rovně na Ždánov.

vedlejší vrchol Ždánova

výhled na Roklany před stoupáním na Ždánov

Po krátkém stoupání se ocitám u výrazné skály, která tvoří vedlejší vrchol Ždánova, pojmenovaný Ždánov - JV vrchol (1041 m n. m.). Skálu obejdu, projdu po pěšinku úsekem se suchou trávou s výhledy na Roklany a pak už před sebou vidím přímou cestu lesem stoupající na vrchol Ždánova.

stoupání na Ždánov

Vrchol Ždánova (1064 m n. m.) tvoří krátký hřbet tvořený rulami. Hřbet je v délce 300 m téměř vodorovný a je tak těžké určit nejvyšší bod. S tím je to vskutku zajímavé. Vrchol leží na západním konci hřbetu, ale je nižší než uměle nakupená mohyla kamenů na konci východním.

poslední metry na vrcholový hřbet Ždánova

tesařík (Anastrangalia sanguinolenta) na Ždánově

Cestou, sice suchou, ale nedávno zjevně velmi rozježděnou (takové nemám rád) přicházím vrcholovou pasekou k již zmiňované uměle nakupené hromadě kamenů, vedle nichž stojí černobílá kovová tyč. Na mýtině se to dnes zatím nejvíce hemží motýli a fotím si zde i tesaříka (Anastrangalia sanguinolenta).

navezená hromada kamení na Ždánově

na Ždánově

Vydávám se dál po cestě a vstupuji do lesa a po 250 m cesty víceméně po rovině přicházím k místu označenému červenobílou triangulační tyčí, a tedy k pravému vrcholu Ždánova. Na stromě pár metrů od cesty je zde upevněna vrcholová kniha. Přímo u tyče zde kvete náprstník červený (Digitalis purpurea).

cesta po vrcholovém hřbetu Ždánova

vrchol Ždánova

Narozdíl od Královského kamene zde nikoho nepotkávám, což značí, že Ždánov rozhodně nepatří k nějak moc navštěvovaným horám Šumavy. Přesto se vyplatí sem vylézt. Já se zde těším hlavně na vyhlídku, která se otevírá z paseky na severozápadním svahu.

"cesta" k vyhlídce na Ždánově

hrad Kašperk z vyhlídky na Ždánově

Abyste se k ní dostali, je třeba pokračovat stále po hřebenové pěšince a z vrcholu trochu sejít. Následně je na jednom ze smrků značka s šipkou, která vás k vyhlídce dovede. Vyhlídka však postupně opět zarůstá mladými stromky a různými nálety, proto to nebude dlouho trvat a zdejší výhled opět zanikne.

hora Sedlo z vyhlídky na Ždánově

Z vyhlídky uvidíte například hrad Kašperk, blízkou horu Sedlo s rozhlednou, Svatobor s rozhlednou či hrad Rabí.

hora Sedlo z vyhlídky na Ždánově

výhled do vnitrozemí z vyhlídky na Ždánově

Takže tři kopce jsem zdolal a už mi zbývá jen Javorník. Nakonec vyhrává možnost, že se vrátím zpět stejnou trasou až na Královský kámen, odkud budu pokračovat na Javorník. Z Vysokého kamene vede na Javorník modrá značka. Nedaleko od skalky s kapličkou zde začíná u cesty kamenná zeď, která se táhne až k Javorníku.

kamenná zídka vedoucí od Královského kamene k Javorníku

Po chvilce se mi z cesty úbočím Královského kamene naskytne první výhled na Javorník, na jehož vrcholu ční z lesů vrcholek rozhledny.

Javorník

Javorník s rozhlednou

Poté cesta pokračuje stále lesem, a vede přes vedlejší vrchol Javorníku s označením Javorník - Z vrchol I (1013 m n. m.). Až téměř k němu zasahuje pastvina nad Tejmlovem, kterou jsem procházel ráno, v současné době ještě prodloužena pasekou. Jsou odtud opět pěkné výhledy, především na Boubín.

výhled k Boubínu

Pak již cesta lesem (mimochodem stále kolem kamenné zídky) začíná strměji stoupat lesem. Kolem cesty jsou roztroušené menší či větší kameny. Netrvá to dlouho a už stojím pod rozhlednou na vrcholu Javorníku.

vrchol Javorníku

Javorník (1066 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Javornické hornatiny a je tvořen porfyrickou žulou. Na jeho vrcholu stojí Klostermannova rozhledna, která byla při rekonsrukci ještě zvýšena, neboť z té původní již díky vzrostlým stromům byl jen omezený výhled.

Klostermannova rozhledna

Javorník je dodnes zalesněn smrčinou. Už se těším nahoru na rozhlednu, neboť jsem se dočetl, že pan Jiří Štekl, autor knih Rozhlednovým rájem, označil výhled z Javorníku za ten úplně nejlepší. Cesta nahoru je hlučná. Celou dobu slyším podivné dupání a hučení. Nahoře je totiž nějaký tábor s dětmi (nebo nějaký podobný spolek) a právě jdou hromadně dolů.

výhled na kopce Javornické hornatiny

výhled z rozhledny

A opravdu. Výhled je vskutku pestrý. Nevím, jestli bych ho označil za nejlepší, co jsem kdy viděl, ale je parádní. Drobnou nevýhodou může být jen skutečnost, že většina kopců, ke kterým lze dohlédnout, je poměrně daleko (což souvisí s polohou na okraji Šumavy).

výhled z rozhledny, uprstřed Boubín a Basumský hřeben

Naopak tato poloha na okraji Šumavy má i jednu nespornou výhodu. Dohlédneme tak nejen na ostatní kopce Šumavy, ale je vidět i daleko do vnitrozemí, což je ze šumavských rozhleden unikátní. Další zajímavostí je i to, že většina smrků kolem rozhledny má seříznutý vrchol. Zřejmě by časem nestačila ani tato zvýšená rozhledna, proto se muselo přistoupit k drobnější úpravě.

výhled z rozhledny do vnitrozemí

A co je tedy možné vidět z rozhledny? Namátkou: Boubín a Basumský hřeben, Poledník, Debrník, Černou horu, Sokol, Huťskou horu, lyžařský areál Zadov na Churáňovském vrchu, Mařský vrch s vysílačem, Libín, Kleť, Velká Mokrůvka, Blatný vrch, Falkenstein, Jezerní hora, Velký Javor atd. Dohlédnout se mi daří až k Temelínu.

výhled z rozhledny, vpravo špičatý Sokol

Trochu mě mrzí, že vrchol rozhledny má zasklená okna. Jaké je mé překvapení, že lze některá okna otevřít a na fotkách tak nebude odraz skla. Bohužel se zatáhlo. Kdyby byla obloha jasná, jistě by výhledy a fotky byly lepší.

výhled z rozhledny

Z Javorníku vede úzká silnička až do stejnojmenné vesničky. Já však nepůjdu celou dobu po ní, nýbrž uhýbám po chvíli doprava po žluté a modré turistické značce, která prochází kolem pěkné kapličky sv. Antonína Paduánského. Ta je kulturní památkou a je od ní nádherný výhled na ves Javorník a na kopce Šumavy.

kaple sv. Antonína Paduánského nad vsí Javorník

Na svazích u kapličky se nachází lyžařský areál s několika vleky a sjezdovkami a po jedné z nich si zkracuji cestu k autu.

Boubín z luk nad Javorníkem

Javorník

Dnešní výlet zakončuji na terase hotelu Krásná vyhlídka, kde si objednávám rajskou omáčku (pravda, té omáčky mohlo být více) a naposledy si dnes vychutnávám úžasné místní výhledy.