Přírodní krásy České republiky

V období, kdy již několik dnů po sobě panovala velká horka a já akorát včera přijel ze Šumavy ze školního výletu, jsem se v sobotu na Šumavu opět vrátil, abych prozkoumal unikátní Hadí vrch, na jehož úbočí stála bývalá vesnice Zhůří a také sousední horu Javornou, na které jsem ještě nikdy nebyl.

silnice z Keplů

Zaparkoval jsem poblíž vesničky Keply a po modré turistické značce se vydal k Hadímu vrchu. Cesta vede nejprve převážně jehličnatým lesem, poté se dostávám do oblasti, která patří do PR Kepelské mokřady. A mokro zde skutečně je. Kvetou zde pastarčeky potoční (Tephroseris crispa), vyhledávající právě zamokřenou půdu.

pastarček potoční

pastarček potoční

Přes cestu zde teče jeden z potoků, které zde nedaleko pramení, a tak se musím dál dostat po kamenech naházených v jeho toku. Naštěstí je to jen takový miniaturní potůček. Vcházím opět do lesa s bohatými porostmi borůvky, kolem kterých všude léta plno drobných motýlků zelenopláštníků borůvkových (Jodis putata).

potůček přes cestu

zelenopláštník borůvkový

Po chvilce opouštím cestu a vystupuji z lesa, abych zdolal vrchol Hadího vrchu, ke kterému už je to jen pár stovek metrů. Ocitám se na pastvině, v minulých letech obsazené skotem. Dnes tu žádné krávy a býky nevidím a jsem moc rád. Budu si moci Hadí vrch pořádně užít.

pastviny na Hadím vrchu

vrchol Hadího vrchu

Nejprve stoupám do kopce po pastvině, až narazím na úzkou pěšinku, která mě dovede až k vrcholu. Ten je označen červenobílou tyčí s vrcholovou knihou a betonovou skruží kolem ní (asi aby ji neokusovaly kravičky). Sice se mi zdá, že nejvyšší bod je o několik metrů nad tyčí, ale to nevadí. Hadí vrch je hodně plochý.

triangulační tyč na vrcholu Hadího vrchu

starý rozcestník na Hadím vrchu (z dob, kdy sem ještě vedla značená cesta?)

Hadí vrch (1023 m n. m.) je vlastně vedlejším vrcholem Javorné (1090 m n. m.), vzdálený 1650 m na jihovýchod a tvoří jen jakýsi její nevýrazný výstupek. Hadí vrch i Javorná patří geomorfologicky do podcelku Šumavské pláně a do okrsku Kochánovské pláně.

vrchol Hadího vrchu

výhled z Hadího vrchu na jih

Jak již bylo řečeno, nejedná se o žádný výrazný vrchol. Proč tedy stojí za to jej navštívit? Hlavním důvodem jsou asi překrásné výhledy do údolí Křemelné a na protilehlé kopce Šumavy.

Pancíř z Hadího vrchu

výhled z Hadího vrchu

Většinu vrcholu totiž narozdíl od sousední Javorné tvoří rozsáhlé pastviny. Návštěvník tak má na dlani šumavské kopce od jihovýchodu, přes jih až na západ. Nejvýraznější je výhled na jih a jihozápad, kde za údolím Křemelné rozeznáme kopce (zprava doleva) Polom, Polom - JV vrchol, Debrník, Ždánidla, před nimi nižší Hůrecký vrch, vlevo od Ždánidel Poledník či Jezerní hřbet, v dálce je rozpoznat i ostrý Sokol.

výhled z Hadího vrchu na jih

výhled z Hadího vrchu na hřeben Polomu

Od hřebenu Polomu vpravo pak vykukuje hřeben Velkého Javoru s vrcholy Mittagsplatzl, Velký Javor a Malý Javor. Na západě je pak zřetelně vidět Pancíř s chatou a rozhlednou. Na východě pak ještě vystupuje zřetelně blízký Vysoký hřbet.

Vysoký hřbet z Hadího vrchu

Hadí vrch

I přes stále rozsáhle pastviny dnes Hadí vrch pomalu zarůstá. Na jeho svazích je roztroušeno již mnoho smrčků, ale hlavně tu najdeme několik starých buků. Zdejší flóra patří k jedné z nejbohatších na Šumavě. Roste zde několik druhů orchidejí, prha chlumní i masožravá tučnice obecná. Já zde vidím bohužel jen převažující máchelku srstnatou (Leontodon hispidus).

máchelka srstnatá na Hadím vrchu

Hadí vrch

Jak jsem již psal, je Hadí vrch velmi plochý. Když se pokochám výhledem, začnu sestupovat po pěšince ze svahu dolů na jih. Z počátku je sestup z vrcholové plošiny pozvolný, pak přijde prudší úsek, ze kterého se poprvé otevřou výhledy do údolí Křemelné.

cesta vedoucí Hadím vrchem

cesta vedoucí Hadím vrchem a pohled do údolí Křemelné

Zdejší údolí Křemelné s pastvinami v okolí, obklopené z jedné strany Hadím vrchem a Javornou, z druhé strany vrcholy Gerlova paseka (996 m n. m.) a Staré pastvy (980 m n. m.), patří dle mého k nejkrásnějším na celé Šumavě. Na smrku mě zde překvapí linduška luční, kterou identifikuji později podle fotky doma.

výhled do údolí Křemelné

linduška luční na Hadím vrchu

Z místa, kde se svah lomí a strměji klesá do údolí je vskutku jedinečný výhled. Na Hadí vrch dnes oficiálně nevede žádná turistická značka (ta ho jen obchází), přesto se vydat se na něj po této pastvině. A musíte mít štěstí, aby zde nebyl právě skot, případně se ho nebát.

výhled do údolí Křemelné

Z jihu vede po vrstevnici Hadího vrchu silnička od Staré Huti, napojující se dále na hlavní silnici ve směru Železná Ruda - Javorná. Zde u rozcestníku bývalé Zhůří se neznalý turista dozví i několik odpovědí na otázky, které si možná cestou po svahu Hadího vrchu pokládal.

silnice u kapličky

pohled ze silnice do údolí Křemelné

Zásadní otázkou je asi to, proč vlastně tvoří vrchol a svahy Hadího vrchu pastviny a není zalesněný, jako většina šumavských kopců? Vysvětlení je jednoduché. Na jižním svahu Hadího vrchu se totiž nacházela bývalá vesnice Zhůří. Ta byla v padesátých letech zlikvidována, kvůli vzniklému vojenskému výcvikovému prostoru Dobrá Voda.

turistický rozcestník a informační tabule o Zhůří u silnice

výhled od silnice do údolí Křemelné

V místě, kde stával bývalý kostel byla postavena kaplička Nejsvětější trojice. Vedle kapličky je dnes turistické odpočívadlo a také pomník příslušníkům americké armády.

kaple Nejsvětější trojice na bývalém Zhůří

kaple Nejsvětější trojice

Pomník připomíná obět deseti amerických vojáků, kteří zde na konci druhé světové války padli za svobodu Československa. V roce 2012 byl nedaleko kapličky odhalen také Kříž smíření. Jedná se o památník, vybudovaný na paměť křivd, které se staly této původně rozsáhlé obci v průběhu 20.století.

pomník příslušníkům americké armády

Kříž smíření

Z této silničky na úbočí již zbývá jen pár desítek metrů sejít do údolí, k řece Křemelné, kam vede modrá, ale i žlutá turistická značka. Budu se vracet zase zpět ke kapličce, ale rozhodně tohoto sestupu nelituji.

bob vlčí na úbočí Hadího vrchu

výhled do údolí Křemelné

Řeka Křemelná se zde v nádherném údolíčku stéká se Zhůřským potokem. Rostou zde zajímavé rostlinky, jako například všivec bahenní či kejklířka skvrnitá. Identifikuji zde také zajímavého ptáčka bramborníčka černohlavého, kterého vidím podruhé v životě.

údolí Křemelné

řeka Křemelná

Strávím příjemnou chvilku u řeky a užívám si zdejšího klidu a ticha. Poté vystoupám opět ke kapličce a na silnici a po té nyní chvíli půjdu, než se vydám na Javornou, můj poslední dnešní cíl. Na stromě vedle cesty si prozpěvuje hýl rudý, kterého jsem zde zastihl i před dvěma roky, při mé zatím poslední návštěvě.

řeka Křemelná

v údolí Křemelné

Na poslední chvíli měním plán. Ten původní byl dojít až do míst, kde se nacházel bývalý Starý Brunst a odtud stoupat na Javornou. Namísto toho odbočím ze silnice doprava už v místě, kde začíná po pravé straně porost stromů a keřů, tvořící PR Zhůřská pláň, a po svahu Hadího vrchu mířím opět vzhůru, do sedla s Javornou.

údolí Křemelné

a znovu stoupám Hadím vrchem...

Blízko sedla projdu porostem mladých smrčků a pak při okraji lesa mířím stále blíž vrcholu Javorné. Přicházím na její východní úbočí, když se po mé levé straně rozprostře rozsáhlá mýtina. Tato mýtina v současné době vede až k vrcholu, a tak se přes větve a pařezy vydávám vzhůru.

v sedle s Javornou

mýtina vedoucí k vrcholu Javorné

Javorná (1090 m n. m.) rozhodně nepatří ani k nejvyšším, ani k nejnápadnějším šumavským horám. Jedná se o kupovitý suk, nejvyšší bod Kochánovských plání. Hora je (s výjimkou současné vrcholové mýtiny) zalesněna smrčinou a neposkytuje z vrcholu téměř žádné výhledy.

nosatec (Otiorhynchus lepidopterus)

vrchol Javorné

Na vrcholu je schovaná ve zbylé skupince smrčků triangulační tyč s vrcholovou knihou a malá lavička. Malá i proto, že Javorná rozhodně nepatří k hojně navštěvovaným vrcholům. Její zajímavostí je Bastlova štola, nacházející se na úbočí, kde se těžil křemen pro výrobu skla. Javorná je tvořena horninou svorem, s vložkou vápenců.

triangulační tyč s vrcholovou knihou na Javorné

vrchol Javorné

Je něco po poledni a skutečně velké horko. Proto se na vrcholu moc nezdržuji a mířím lesními cestičkami podle GPSky zpět do Keplů k autu. Na cestě si ještě vyfotím brouka nosatce (Otiorhynchus lepidopterus) a pak jdu jehličnatým lesem zpět. Za zmínku ještě stojí, že nedaleko Keplů přecházím přes říčku Ostružnou, která pramení právě na úbočí Javorné.

cesta jehličnatým lesem zpět

Zhůřský potok, přítok Křemelné

"kniha" v místě bývalého Zhůří

výhled z Hadího vrchu

údolí Křemelné

cesta po žluté turistické značce z údolí Křemelné

11,9 km

FOTOGALERIE