Čerchov, Skalka a okolí na kole (1.8.2015, Český les)

Již dlouho jsem měl v plánu, že podniknu cyklovýlet na Čerchov a do jeho okolí. Čerchov již znám velmi dobře, ovšem lesy v jeho okolí nikoliv, a tak se dnes naskytnula idelální příležitost to změnit. Počasí naprosto ideální na kolo a tak nezbývá nic jiného, než vyrazit.

výhled z cesty na Bučinu

Parkuji na parkovišti v Caparticích a vyjíždím směr Čerchov po asfaltové cyklostezce, asi nejčastější cestě, kudy lidé putují na Čerchov. Tuto cestu již dobře znám. Z cesty se naskytne výhled na kopec Bučina a já pokračuji dál, asfaltová silnice se postupně mění na panelovou cestu.

panelová cesta

Přijíždím k rozcestí, kde stojí dřevěný rozcestník nazvaný Na Stadionce a odtud již budu pokračovat po trase, kterou ještě nemám prozkoumanou. Nejedu doleva na Čerchov, ale odbočuji doprava.

rozcestník Na Stadionce

výhled na Bučinu

Čerchov ani dnes nevynechám, přijedu na něj ale až poté, co po cyklostezce objedu dva vrcholy - Malinovou horu (963 m n. m.) a Skalku (925 m n. m.). Cesta vede po vrstevnici úbočím těchto vrcholů a ve svahu se smíšeným smrkovo-bukovým lesem nad cestou je množství kamenů a skalek.

skalky a balvany na svazích Malinové hory

V sedle mezi Skalkou a Malinovou horou se nachází oplocený areál s komplexem budov, kde sídlila bývalá vojenská rota. V současnosti jsou budovy nevyužívané a jsou majetkem města Domažlice.

pod bývalým areálem vojenské roty pod Malinovou horou

bývalý areál vojenské roty

Kousek nad areálem budov stojí ještě jeden objekt. U něj za stromem u cesty nechávám kolo, a vydávám se prozkoumat vrchol Malinové hory (963 m. n. m.). Ta tvoří například při pohledu od luk v Caparticích i odjinud výrazný výstupek a tak mi zajímá, jak to vypadá na jejím vrcholu, kam je to kousek nenáročné trasy.

téměř na vrcholu Malinové hory

Žádná pěšinka na vrchol nevede, tak jdu převážně bukovým lesem. Směrem k vrcholu přibývá skalek a a volně roztroušených kamenů v bukovém lese. Samotný nejvyšší bod tvoří vyvýšenina s balvanem porostlá borůvkami.

vrchol Malinové hory

Když dojdu opět k cyklostezce, míjí mě autobus, který zde v letních měsících vyváží turisty na vrchol Čerchova. Z cyklostezky za okamžik již vidím Kurzovu rozhlednu a vojenskou věž na vrcholu Čerchova.

cesta k Čerchovu pod Malinovou horou

Kurzova věž

Po panelové cestě zdolám poslední výživný kousek trasy na vrchol Čerchova. Zde je živo, neboť dnešní ideální počasí na výlet sem vylákalo spoustu turistů. Nejvíce jich je u objektu s občerstvením.

vojenská věž na Čerchově

Kurzova věž (rozhledna) na Čerchově

Já si ani dnes neodpustím výstup na Kurzovu věž (rozhlednu). Bohužel ani dnes nebude výhled ideální, neboť je v ovzduší znatelný opar. Ale nevadí. Na rozhledně strávím čtvrthodinku a i přes opar identifikuji celou řadu, již známých, kopců.

výhled z rozhledny

výhled z rozhledny na objekt s občerstvením

Nejlépe jsou vidět samozřejmě nejbližší vrcholy, ať už Haltravský hřeben se Škarmankou, Haltravou či Sádkem, Lysá a Starý Herštejn, Bučina, ale i vrcholky Šumavy.

výhled z rozhledny na Malinovou horu (za stožárem) a Haltravský hřeben

výhled z rozhledny na vrcholovou skalku

Patrná je Malinová hora, kde jsem byl před chvílí i druhá ze Skalek (1005 m n. m.), která odtud z rozhledny ani nepřipomíná regulérní tisícimetrový vrchol (druhá, a s Čerchovem jediná tisícovka Českého lesa).

výhled z rozhledny na Skalku (1005 m n. m.)

na ochozu rozhledny

Když slezu z rozhledny, dám si v místním občerstvení u rozhledny (které provozuje Klub českých turistů) něco k snědku. Je zde většinou daleko méně lidí než u druhého občerstvení u vojenské věže. Pak jdu ještě na vrcholovou skalku Čerchova s triangulační tyčí.

vrcholová skalka na Čerchově

na Čerchově

Je po půl druhé odpoledne, když Čerchov opouštím. Sjedu kousek stejnou cestou, ale pak odbočuji na zelenou turistickou značku pro pěší, abych se dostal k vrcholu Skalka (1005 m n. m.). Dostat se na něj je vskutku nenáročné, ze Sedla se jen velmi mírně stoupá.

vrchol Skalky

Na vrcholu Skalky, jak už název napovídá, se nachází četné skalky a balvany. Zelená značka prochází přímo přes vrchol, ač je na mapy.cz zanesena jinak. Vrchol bohužel neposkytuje žádné výhledy, protože kolem jsou husté smrčiny.

vrchol Skalky

Ze Skalky pokračuji po zelené značce až k rozcestníku nazvanému Kamenná loučka a je to pro cyklistu nejnáročnější část trasy, neboť po cestě je spoustu balvanů a tak raději kolo tlačím. Od Kamenné loučky už se jede zase příjemně, neboť zde vede zpevněná cesta.

Lesní chata pod vodárnou

Když se po chvilce opět napojuji na zelenou turistickou značku, tak zastavuji u pěkné chatičky nazvané Lesní chata pod vodárnou (875 m n. m.). U chaty je zřízeno posezení se stoly a lavičkami a vedle je pramen svedený do korýtka. Chata slouží také lesnímu personálu.

pramen u Lesní chaty pod vodárnou

Já teď objíždím vrchol Dlouhá skála (969 m n. m.). Cesta vemi mírně stoupá. Na chvilku zastavují v místě nazvaném Pavlíkova vyhlídka (929 m n. m.), odkud se naskýtají částečné výhledy mezi stromy do údolí Urlichgrünského potoka a na domky bavorské vesničky Herzogau. Na místě je informační tabule a lavičky se stolem.

Pavlíkova vyhlídka

Poté již přijíždím do místa nazvaného Na Zlomu (900 m n. m.), které se nachází na okraji PR Smrčí, na co nás upozorňuje zdejší cedule a informační tabule. Je zde přístřešek (který však již spíše leží než stojí) a také informace pro lyžaře o místních běžkařských okruzích.

Na Zlomu

příštřešek Na Zlomu

Asfaltová cesta odtud začíná klesat a já mířím do údolí potoka Chladná Bystřice, která nedaleko odtud pramení. Na následující úsek trasy se moc těším. Užívám si jízdu bez jediného šlápnutí do pedálu.

cesta do údolí Chladné Bystřice

sadec konopáč

Když sjedu již poměrně dost výškových metrů, musím zastavit. Místo, kde se teď nacházím, mě uchvátí rozsáhlými porosty sadce konopáče a dobromysle obecné u cesty, nad jejichž květy zde poletuje velké množství motýlů.

dobromysl obecná

ostruháček jilmový na sadci konopáči

Přehlídka motýlích druhů je zde pestrá - žluťásek řešetlákový, babočka paví oko, babočka kopřivová, babočka bílé C, babočka bodláková, babočka admirál, perleťovec stříbropásek, okáč luční a ostruháček jilmový.

babočka paví oko

babočka bodláková

babočka admirál

babočka bílé c

babočka kopřivová

perleťovec stříbropásek

ostruháček jilmový

okáč luční

žluťásek řešetlákový

Nechce se mi odtud. Zurčení potůčku, vůně květin, a množství motýlů a bzučícího hmyzu je zde naprosto okouzlující. Ještě mě však nějaká ta porce kilometrů čeká, a tak jedu dál, pořád z kopce.

rybník u bývalého Zámečku

Zanedlouho však zastavují opět, čeká mě další zajímavost na trase. Odbočuji doprava a přijíždím k rybníčku, který se zde nachází na Chladké Bystřici. Kousek nad ním stával tzv. Zámeček, který nechali postavit sklářští podnikatelé, krátce v něm působili důstojníci SS a poté pohraniční stráž, která ho po opuštění nechala částečně zbořit.

bývalý Zámeček

Dnes už zde najdeme jen ruiny a jednu zachovalou klenbu. Oboje postupně pohlcuje les. Pod zmiňovaným rybníčkem je ještě jeden menší, taktéž na Chladné Bystřici. Údolí, kterým nyní projíždím se také nazývá Amerika.

rybník u bývalého Zámečku

menší rybníček u bývalého Zámečku

Od bývalého Zámečku jedu ještě stále z kopce, míjím další nádržku vedle silničky a mým dalším cílem bude bývalá vesnice Bystřice (Fichtenbach). Odbočuji doprava, míjím další rybník před vesnicí a už vidím objekty, které zde zůstaly po vojácích.

rybníček u cesty k bývalé Bystřici

rybník před bývalou Bystřici

Ze zbytků tehdejší vesnice Bystřice zde dnes stojí už jen některé základové zdi a památník. Stojí zde stará kasárna a další objekty, které dnes také již chátrají.

kasárna na bývalé Bystřici

objekty na bývalé Bystřici

Bývalá Bystřice byla takovou poslední dnešní větší zajímavostí. Teď se musím vrátit na křižovatku a bude mě čekat nejnáročnějí úsek dnešní trasy, neboť po úseku z kopce do údolí Chladné Bystřice musí zákonitě přijít stoupání.

rybník před bývalou Bystřici

Po stálém stoupání přijíždím na první křižovatku s jakousi dřevěnou stavbou. Rovně vede cyklostezka, já se však rozhodnu pro zkratku a odbočuji doleva na lesní cestu. Stoupání je však ještě prudší a chvílemi kolo tlačím.

Cesta mě zavede až na hranici NPR Čerchovské hvozdy a kousek od České studánky. Na její návštěvu už mi však nějak nezbývají síly, a navíc jsem tam byl minulý rok.

NPR Čerchovské hvozdy

Postupně se dostávám až na tzv. Horizontálku s červenou turistickou značkou a po ní pokračuji až k rozcestí Pod Čerchovem. Tam si v přístřešku dopřeju svačinu, s pocitem, že teď už mě čeká jen lehký sjezd zpátky na parkoviště do Capartic.