Přírodní krásy České republiky

Míříme do Německa kousek za hranice do vesnice Zwieslerwaldhaus. Volba padla opět na Šumavu, konkrétně pak na zdolání kopce Grosser Falkenstein (Velký Falkenstein). A právě tato osada je nejlepším výchozím místem. Zaparkujeme na jednom z parkovišť a hledáme turistické ukazatele, které nás na Falkenstein dovedou.

Turista zde má na výběr několik různých tras, které vedou na Falkenstein. Avšak již na začátku túry máme z tohoto německého značení smíšené pocity. Je to takové zmatené a turistickému značení v ČR se to prostě nevyrovná. Navíc, jak později zjišťuji doma, trasa zakreslená na dřevěných panelech ve Zwieslerwaldhaus či na Falkensteinu a ta samá trasa popisovaná na internetu vedou úplně jinudy. Ale postupně.

Vybíráme si značku s motivem tisové větvičky. Po té půjdeme až na vrchol Velkého Falkensteinu. Ze všech tras je tato nejkratší a vede i přes vrchol Malého Falkensteinu. Kromě tisu může turista využít ještě trasy s obrázkem jasanu (Esche), měsíčnice (Silberblatt) či borůvky (Heidelbeere).

Vycházíme po zpevněné cestě, ale odbočka míří brzy do smíšeného lesa s převahem smrků, kde se začínají objevovat četné skalky. Po chvíli znovu přecházíme zpevněnou cestu, na jejímž okraji roste dvojice muchomůrek královských (Amanita regalis).

Pak už míříme opět strmě do kopce po lesní cestičce. Tuto cestu křižují sem tam malé stružky, u kterých se osvěžujeme. Přecházíme několik mýtin s pěknými výhledy na Grosser Arber a Mitagsplatzl. Cestu pak lemují fialové kvítky věsenky nachové (Prenanthes purpurea).

Pěšina se klikatí a stále stoupáme vzhůru, což je logické neboť převýšení ze Zwislerwaldhaus k vrcholu Velkého Falkensteinu je přes 600 výškových metrů. Kolem nás se to hemží kameny a skalkami.

Spatřuji skalku vyčnívající ze svahu kousek od cesty. Jdu se podívat jestli náhodou nenabízí pěkný rozhled. A skutečně, otevírají se zde výhledy opravdu krásné. Opět je vidět Velký Javor a Mitagsplatzl a hlavně fascinující je pohled do hlubin pode mnou, což značí, že už jsme opravdu hodně vysoko.

Navíc už jsme nedaleko od vrcholku Malého Falkensteinu. Ten je vedlejším vrcholem Velkého Falkensteinu a dosahuje výšky 1190 m n. m. Nachází se 750 m severozápadně od hlavního vrcholu. Dostáváme se na holou plošinku a jen podle zdejší informační tabule zjišťujeme, že skalky vlevo od nás jsou vrcholem Malého Falkensteinu.

Jeho vrcholová skála poskytuje taktéž krásné výhledy, opět především na již dříve zmiňované kopce. Strávíme zde pěknou chvilku a pokračujeme dál ve výstupu. Počasí je zatím slunečné, ale v dálce slyšíme jednu celkem velkou ránu. Že by zahřmění? Bouřky se mají dnes odpoledne tvořit, proto přidáváme do kroku.

Zde musím znínit jednu věc, která mi nehraje. Když jsem si doma pročítal průběh trasy po značce tisu, po které jdeme, je tam psáno, že cesta vede přes vodopády Steinbachfälle na potoce Grosser Steinbach a že se jedná o jedny z největších vodopádů na Šumavě. Během naší cesty jsem přítomnost vodopádů nezaznamenal ani sluchem, natož abych je viděl.

Když se podíváte totiž na druhý obrázek tohoto příspěvku a na obrázek pod tímto odstavcem, focený na informační tabuli na Falkensteinu, zjistíte, že cesta značená obrázkem tisu je na obou obrázcích vedena jinudy. Znamená to, že cesta s tisem na prvním obrázku a vedoucí přes zmiňované vodopády asi už neplatí.

To jen taková malá poznámka. My nicméně pokračujeme k vrcholu Velkého Falkensteinu. Chvilku ještě cestou po kamenech a kořenech vzrostlých smrků, až vyjdeme na zpevněné cestě, po které jezdí nahoru cyklisté. Tam, kde se tyto cesty spojují, kvete akorát porost starčku vejčitého (Senecio ovatus), na němž saje nektar mnoho okáčů rudopásných (Erebia euryale).

Po této zpevněné cestě potom dojdeme na samotný vrchol Velkého Falkensteinu (1315 m n. m.). Jedná se o mohutný rulový vrch. Míříme přímo k vrcholové skále, na které se nachází kříž, jehož skleněné jádro je dokladem zdejší sklářské tradice.

Výhled od kříže a ještě kousek dál z hrany skály je přímo letecký. Nabízí proto nádherné půlkruhové výhledy k hřebeni Předního Bavorského lesa, za kterým se skrývá údolí Dunaje, je vidět (zleva) na vrcholek Luzného, Malý a Velký Roklan, Eschenberg nebo opět Mitagsplatzl a Grosser Arber (Velký Javor). Pod námi se pak nachází kotlina v okolí města Zwiesel.

Od vrcholu sestoupím po skalce o kousek níže, kam to jen jde, abych viděl i místa, která jsou od kříže skrytá za stromy. Bohužel Luzný i oba Roklany jsou v oparu, viditelnost není dnes ideální, navíc hned, jak jsme přišli ke kříži, se přihnaly mraky a fotky tak byly i díky tomu ještě méně jasné. Naštěstí skoro při odchodu zas slunce vysvitlo.

Na vrcholové plošince v blízkosti kříže se nachází lavička a kousek dále ještě jedna, aby mohl znavený turista oddychnout a vychutnávat si krásné výhledy. Právě zde kvetou porosty zlatobýlu obecného alpínského (Solidago virgaurea subsp. minuta) či vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium), na skále potom zastihnu babočku kopřivovou (Aglais urticaae).

A co na Falkensteinu kromě krásných výhledů turisty ještě čeká? Lákadlem je určitě horská chata pod vrcholem, která dnes slouží jako hostinec s možností ubytování. V létě je otevřena denně, v zimě o víkendech.

Další zajímavostí, která se nachází naproti chatě, je kaple, zasvěcená svatému Františku. Okolo kaple se nachází několik umrlčích prken, která sloužila k uložení zemřelého za tuhých zim, kdy nebylo možné tělo pohřbít.

Na východních svazích Falkensteinu se nachází další přírodní zajímavost (kterou my dnes ale nenavštívíme), a sice vodopády na potoce Höllbach řítící se soutěskou Höllbachgespreng plnou příkrých skalních stěn. Vytváří několik působivých kaskád a vodopádů až k nádržce Höllbachschwelle. Celá tato oblast je chráněná a zachoval se zde původní horský smíšený prales.

A jakou cestou půjdeme zpět? Nakonec vítězí tzv. Hlavní turistická trasa značená zeleným trojúhelníkem. Těsně pod vrcholem se trasa větví a my se vydáváme směrem k vrcholku Ruckwiesberg (nebo také Ruckowitzberg, 1269 m n. m.).

Používat slovo vrchol zde není příliš na místě, neboť z Velkého Falkensteinu jsme dosud šli pouze z kopce a nyní jdeme k nejvyšší části Ruckwiesberg skoro po rovině či téměř nepatrně stoupáme. Cesta nevede přímo přes nejvyšší bod, ten se nachází nalevo od ní a je tvořen menšími skalkami.

Celá plocha od sedla s Velkým Falkensteinem až po vrchol Ruckwiesbergu je tvořena dnes velkou mýtinou, která padla za oběť zřejmě kúrovci a orkánu Kyrill v roce 2007 a na níž uvidíme v současné době kromě pařezů a popadaných či uřezaných suchých kmenů jen pár vzrostlých smrků.

I když tyto mýtiny a uschlé smrky vypadají smutně, jedno se těmto místům upřít nedá. Otevírají se z nich často nové a nádherné výhledy, které v době, kdy tu stál neprostupný smrkový les, byly nemyslitelné. Objevují se nám tam šumavské hřebeny, přímo před námi je Pancíř, za ním se zvedá Můstek a vpravo od něj pokračuje hřeben horou Jedlová. Vpravo od Jedlové blíže k nám potom vidíme dva vrcholy Polomu a úplně nejblíže Debrník (Plesnou).

Přidáváme do kroku, neboť nad Falkensteinem se objevil černý mrak a začíná hřmít. Ve směru naší chůze je však pořád krásně slunečno. Pozvolna sestupujeme a přicházíme k jednomu z hlavních lákadel této trasy a sice k bývalým pastvinám Ruckowitzschachten.

Jedná se o idylické louky se starými solitérními stromy, které zbyly po pastvě dobytka v lesích hřebene Bavorského lesa a nazývají se obecně Schachten. Zdejší Ruckowitzschachten na severozápadním svahu Ruckwiesbergu patří mezi největší a nejznámější.

Z luk porostlých suchou trávou a zarůstajících borůvčím jsou překrásné výhledy na Grosser Arber a kopce v oblasti Železnorudska, konkrétně zleva Ostrý, Svaroh, Jezerní horu a Špičák.

Zajímavé zde je, že určitě plochy jsou obehnány ohradníkem. Že by se zde opět pásl skot? Není v nich však ani ušlapaná tráva, natož abychom viděli nějaké zvíře. S Jezerní horou neustále přímo před nosem se dostáváme na křižovatku s pěknou zpevněnou cestou. Zde se nachází informační tabule a lavičky k odpočinku.

Dlouho zde však nepobýváme, neboť za námi pořád hřmí. Sice se bouřka nějak rychle nepřibližuje, nicméně i tak nejsme zrovna klidní a tak se co nejdříve chceme dostat zpět do lesa, do kterého stezka vchází kousek pod touto křižovatkou cest.

Cesta z kopce svižně ubíhá a my se dostáváme až do oblasti pralesa Mittelsteighütte, který se rozkládá u Zwieslerwaldhausu. Ten je chráněn jako zvláště zachovalý příklad původního lesa s obrovskými jedlemi, smrky a buky.

Fotografie v článku:

0) fotografie není z tohoto výletu - Grosser Falkenstein ze Špičáckého sedla

1) přístřešek s informačními tabulemi a turistické směrovky u parkoviště ve Zwieslerwaldhaus

2) mapka s jednotlivými trasami ze Zwieslerwaldhaus na Grosser Falkenstein (ta se značkou tisu vede poněkud jinak)

3) věsenka nachová při cestě na Grosser Falkenstein po značce tisu

4) muchomůrka královská

5) cesta na Grosser Falkenstein

6) cesta na Grosser Falkenstein

7) cesta na Grosser Falkenstein

8) cesta na Grosser Falkenstein

9) výhled ze skalky pod Kleiner Falkenstein

10) vrchol Kleiner Falkenstein

11) výhled z Kleiner Falkenstein

12) výhled z Kleiner Falkenstein

13) mapka s trasami na Grosser Falkenstein (zde vidíte, že cesta se značkou tisu vede jinudy)

14) okáč rudopásný

15) okáč rudopásný

16) vrcholový kříž a skála na Grosser Falkenstein

17) skála na vrcholu Grosser Falkenstein a strmá stěna pod ní

18) výhled z vrcholu Grosser Falkenstein

19) vrcholový kříž na Grosser Falkenstein ze skály pod ním

20) zlatobýl obecný na Grosser Falkenstein

21) vrchol Grosser Falkenstein

22) horská chata

23) kaplička

24) umrlčí prkna

25) turistické směrovky na Grosser Falkenstein

26) vrchol Ruckwiesberg

27) cesta k Ruckowitzschachten

28) cesta k Ruckowitzschachten, výhled na Pancíř, Můstek a Jedlovou

29) tvořící se černé mraky nad Grosser Falkenstein

30) výhled na Polom

31) Ruckowitzschachten

32) Ruckowitzschachten

33) výhled z Ruckowitzschachten na Ostrý, Svaroh, Jezerní horu a Špičák (zleva)

34) lavičky na Ruckowitzschachten

35) Ruckowitzschcachten

36) prales Mittelsteighütte

37) potok Grosser Steinbach u Zwieslerwaldhaus

38) vrchol Grosser Falkenstein

39) já u vrcholového kříže

40) vrchol Grosser Falkenstein

41) výhled z Grosser Falkenstein na Luzný (malá špička vlevo) a dvojici Roklanů (uprostřed)

42) turistické trasy, kterými je možno se dostat z Grosser Falkenstein do Zwieslerwaldhaus