Přimda, rozhledna Milíře a Šibeník (19.6.2014, Český les)
Tento červnový den vyrážím do městečka Přimda v okrese Tachov. Mým hlavním cílem bude návštěva stejnojmenného kopce, tyčícího se nad městem, na němž se nachází zřícenina hradu Přimda. Dále bych chtěl trochu prozkoumat okolí, případně vylézt ještě na nějaký jiný kopec, nejlépe na blízký Šibeník.
Mělo by dnes být hezky, bohužel s možností tvorby bouřek. Když parkuji něco po desáté v Přimdě, je polojasno, a já se vydávám na kopec Přimda (848 m n. m.), který se nachází severozápadně od města. Město samotné potom leží v sedle mezi Přimdou a dalším kopcem Šibeník (757 m n. m.) v nadmořské výšce 700 m n. m.
Jdu do kopce kolem fotbalového hřiště, poté již vcházím do smíšeného lesa. Po dvou stech metrech se zastavím u kapličky Panny Marie, která se zde na svahu nachází. Ta byla postavena roku 1852, později vška byla zpustošena v roce 1993 došlo k její opravě.
Kaplička je také jednou ze zastávek naučné stezky Přimda, která zde byla zřízena a vede kolem celého kopce po cestách na úbočí a která popisuje na informačních tabulích místní zajímavosti. Od kapličky potom vede odbočka naučné stezky ke zřícenině hradu Přimdu na jižním vrcholu kopce, kterou se nyní vydávám já.
Po půl kilometru stoupání jsem u dřevěného přístřešku, který zde slouží nejspíše k vybírání vstupného v sezóně. Je zde totiž možné spojit návětěvu hradu s komentovanou prohlídkou. Přímo nad přístřeškem se tyčí zřícenina a okolní skály, hojně porostlé rozchodníkem (Sedum sp.).
Přicházím na plošinu ke hradu, který stojí jak již bylo řečeno na jižním vrcholku kopce. Jedná se o nejstarší známý kamenný hrad na území České republiky, vznikl totiž již v roce 1121 za vlády Vladislava I. a nejstarší zmínka o něm je z Kosmovy kroniky.
Hrad byl tvořen vysokou hranolovou věží o čtvercovém půdorysu, tzv. donjon a byl postaven ze žulových kvádrů. Ve vrcholném středověku byl hrad dále rozšiřován, okolo donjonu vznikla kamenná hradba či další dvě věže. V uplynulém století probíhalo na hradě několik oprav, v roce 2000 byla zřícenina staticky zajištěna a v roce 2004 byly opraveny hradby.
Od hradu je pěkný výhled směrem k Rozvadovu na další kopce Českého lesa, např. Pleysteiner Sulzberg (755 m n. m.), Schneeberg (746 m n. m.), Mittersberg (784 m n. m.) již na německé straně, severněji je pak možno rozeznat ještě český Havran (894 m n. m.) s novou rozhlednou. Nejširší silnice, která je vidět, je pak dálnice D5.
Na travnaté plošině u hradu poletuje okáč ječmínkový (Lassiomata maera) a černokřídlec smuteční (Odezia atrata). Moje poznávání Přimdy však návštěvou hradu nekončí. Ač si možná většina lidí myslí, že když se dostali ke hradu, že jsou na nejvyšším místě kopce, není to pravda. Přimda má totiž vrcholky dva. Ten, na kterém je hrad, má nadmořskou výšku 838 m n. m., severní vrchol je však o deset metrů vyšší.
Oba dva vrcholky jsou potom spojeny asi 350 metrů dlouhým skalnatým hřebenem, porostlým listnatým lesem. Přimda je velmi dominantním kopcem, neboť v jejím okolí se podobně vysoký kopec nevyskytuje a její typická silueta je vidět z řady míst západních Čech. Dojdu zpět k přístřešku a odtud začíná cestička na hlavní vrchol Přimdy.
Je zde živo, neboť zde kvete právě hadinec obecný (Echium vulgare) a miříkovité rostliny. Poletují zde babočky kopřivové, na divizně nalézám housenku kukléřky diviznové (Cucullia verbasci), na rostlině sedí zákeřnice červená (Rhynocoris iracundus) či slunéčko východní (Harmonia axyridis). Ne nadarmo byla zde, ve vrcholových partiích hory vyhlášena přírodní rezervace Přimda. Důvodem ochrany jsou zbytky starého smíšeného porostu s převahou buku.
Jdu vrcholovým hřebenem k nejvyššímu vrcholu, cestička vede mezi skalkami, nejsouvislejší skály lemují cestu po levé straně. Jsou tvořeny horninou rulou. V podrostu bukového lesa rozeznávám listy konvalinek či silenku nadmutou (Silene vulgaris), již v blízkosti vrcholu.
Vrchol je označen geodetickým bodem. Je tvořen skalkou, kolem které naštěstí nejsou stromy, takže poskytuje pěkný výhled na opačnou stranu, než od hradu.
Vidět je tudíž do vnitrozemí na Plzeňský a část Karlovarského kraje, návštěvník uvidí kopce Sedmihoří, Radeč na Rokycansku, Vlčí horu u Černošína, Běleč v Korábské vrchovině a vidět jsou za dobré viditelnosti (která dnes není) i kopce Šumavy.
Scházím z vrcholu zpět ke kapličce, od ní ale nyní budu sestupovat cestou po jihozápadním úbočí Přimdy. Podél ní právě kvetou náprstník červený (Digitalis purpurea) a čistec lesní (Stachys sylvatica). Přejdu hlavní silnici vedoucí do Přimdy a dostávám se k Mlýnskému rybníku, na jehož název upozorňuje i cedule na stromě. Pěkné, klidné místo.
Jen co opustím jeden rybník, přicházím ke druhému, konkrétně ke Kolowratovu rybníku, který byl v roce 2011 vyhlášen přírodní památkou. Důvodem ochrany je zde životaschopná populace kriticky ohrožené rosnatky prostřední (Drosera intermedia), rostoucí v mokřadu při břehu.
Pokračuji v cestě jehličnatým lesem nepříliš zajímavou cestou, která je navíc ještě poničena těžkou technikou. Když vyjdu na další silnici, rozmýšlím se, jestli se vydat doleva zpět do Přimdy a nebo doprava, kudy se jde k rozhledně Milíře. Musel bych se ale potom vrátit zpět na místo, kde nyní stojím. Cesta k rozhledně je dlouhá 1,5 kilometru, takže 3 kilometry navíc. Přesto se rozhlednou nechám zlákat.
Rozhledna Milíře se nachází u osady Milíře na ploché vrcholové plošině kopce Tomáška (631 m n. m.), v nadmořské výšce asi 580 m n. m. Jedná se o 35 metrů vysokou ocelovou konstrukci, která plní více funkcí. Kromě krásných výhledů slouží taktéž k telekomunikačním účelům jednoho z mobilních operátorů.
Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 30 metrů a vede na ní 126 schodů. Z rozhledny jsou pěkně vidět blízké i vzdálenější kopce Českého lesa, ale i les Slavkovský. Nejblíže je logicky nepřehlednutelná Přimda, dalším dominantním vrcholem je například Velký Zvon s vojenskou věží, vidět je i Havran s rozhlednou a samozřejmě celá řada jiných kopců.
Když všechny ty panoramata nafotím, jdu dolů. Na této rozhledně jsem vlastně podruhé, poprvé to bylo v roce 2007. Rád se vracím na místa, která už jsem někdy navštívil. Cesta zpět utíká rychle a já pokračuji po modré značce, po silničce lesem. Kolem cesty si fotím zajímavou rostlinku kručinku barvířskou (Genista tinctoria) a opět náprstníky červené.
Přicházím do sedla mezi Ovčí kopec (706 m n. m.) a Pšeniční vrch (720 m n. m.), kde se nachází rozcestník Pod Ovčím kopcem. Zde již není les, ale otevřená krajina a já klesám do míst, kde pramení Bezděkovský potok. Podél cesty se to jen hemží zajímavými rostlinami a živočichy.
Na chrastavci rolním zde sají nektar okáči ječmínkoví (Lassiomata maera), poletuje zde soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) na spodní straně listu se přede mnou snaží ukrýt noční motýl běločárník smrkový (Hylaea fasciaria), a hojně zde poletuje i pestřenka prosvítavá (Vollucela pellucens). Z rostlin zde roste například večernice vonná (Hesperis matronalis).
Z cesty pod Ovčím kopcem je pěkný výhled na můj dnešní poslední cíl, kopec Šibeník (757 m n. m.), zdvihající se jižně od města Přimda. Přicházím na hlavní silnici, ale za chvíli z ní opět odbočuji doprava na pastvinu. Ta se rozkládá na části východní svahu Šibeníku.
Od úpatí vede až do sedla mezi oběma vrcholy tohoto kopce. Právě se na ní pase skot, což mě trochu znepokojuje, nicméně kravičky si mě nevšímají, proto se v blízkosti ohradníku vydávám po pastvině nahoru. Každou chvíli se otáčím, protože jsou z ní pěkné výhledy, hlavně na sousední Přimdu.
Šibeník je tvořen protáhlým hřbetem se dvěma vrcholy. Jižní vrchol je vyšší (757 m n. m.), na severním (754 m n. m.) je vysílač a meteorologická stanice. O nějakém souvislém zalesnění se na kopci nedá mluvit. Z pastviny projdu porostem vzrostlých stromů a jsem na hlavním vrcholu Šibeníku. Ten tvoří několik skalek, kolem kterých jsou vzrostlé stromy vykáceny a tak se zde kolem uchycují náletové listnaté dřeviny, např. břízy.
Ještě předtím, než vylezu na vrcholovou skalku mě zaujme jiná věc blízko vrcholu. Nachází se zde spodní část z kamene zděné šibenice kruhového půdorysu. Tato šibenice je jedním z mála takových objektů, které se v České republice do této chvíle dochovaly. V naprosté většině případů nejsou pozůstatky těchto staveb v terénu pouhým okem patrné.
Tyto informace si zde můžete přečíst na informační ceduli. Odsouzení přicházeli k šibenici po cestě na jihozápadním svahu severního vrcholu. Když si přečtu informace o šibenici, jdu na vrcholovou skalku a vychutnávám si výhledy do vnitrozemí.
Je odtud vidět zhruba stejné území jako z vrcholku Přimdy, ale jelikož je již lepší viditelnost než ráno, rozeznávám šumavské kopce Ostrý, Velký Javor a Malý Javor. Přímo na oblečení mi zde na skalce při svačině přistane brouk bradavičník (Dolichosoma lineare) a společnost mi tu dělá i saranče.
Ještě mě zajímá severní vrchol. Sejdu tedy zpět do sedla a hledám nějakou cestu, která odtud povede na severní vrchol. Vcházím z pastviny do porostu vzrostlých stromů, ale nacházím jen cestu, která severní vrchol obchází. Proto přelézám větve, pařezy, prolézám ostružiny, až vylezu u plotu kolem budovy meteorologické stanice.
Kolem plotu se dostanu až na příjezdovou komunikaci k meteorologické stanici. Nikde jinde jsem neviděl tolik píďalek kopřivových (Camptogramma bilineata), jako právě zde. Jsou všude a vyletují z porostů u cesty. Bohužel se mi nepodaří žádnou vyfotografovat. Fotím si tedy alespoň porost pěkné rostlinky černýše hajního (Melampyrum nemorosum).
Pak už mě čeká jen sejít po asfaltové silničce zpět do Přimdy. Přímo naproti se mi otevírá pohled na toto městečko a hned za ním na dominantní kopec Přimda. Na benzince si koupím ovocný nanuk a je čas vydat se na cestu domů.
Fotografie v článku:
1) město Přímda a kopec Přímda z cesty od meteorologické stanice na Šibeníku
2) Šibeník a Přimda
3) kaple Panny Marie na úbočí Přímdy
4) cesta ke zřícenině hradu Přimda
5) rozchodník na skále u hradu
6) plošina u hradu
7) hrad Přimda
8) hrad Přimda
9) výhled od hradu
10) okáč ječmínkový u hradu Přimda
11) kukléřka diviznová na Přimdě
12) zákeřnice červená na Přimdě
13) porost hadince obecného na Přimdě
14) cesta k vrcholu Přimdy
15) skalky na vrcholovém hřbetu
16) vrchol Přimdy
17) vrchol Přimdy
18) výhled z vrcholu Přimdy do vnitrozemí
19) Mlýnský rybník
20) Mlýnský rybník
21) Kolowratův rybník
22) rozhledna Milíře
23) výhled z rozhledny na Přimdu
24) výhled z rozhledny na Velký Zvon
25) výhled z rozhledny na osadu Milíře a k hranicím s Německem
26) kručinka barvířská
27) náprstník červený
28) okáč ječmínkový
29) pestřenka prosvítavá
30) kopec Šibeník od Ovčího vrchu
31) výhled na východ z pastviny na Šibeníku
32) výhled na Přimdu z pastviny na Šibeníku
33) výhled z vrcholu Šibeníku
34) zbytky šibenice na Šibeníku
35) výhled ze Šibeníku
36) výhled ze Šibeníku
37) saranče na Šibeníku
38) meteorologická stanice na severním vrcholu Šibeníku
39) černýš hajní na severním vrcholu Šibeníku
40) zřícenina hradu na Přimdě
41) kopec Přímda za hlavní silnicí přes město Přimda
42) večernice vonná
43) na vrcholu Šibeníku
44) pohled na Přimdu ze sedla mezi vrcholy Šibeníku
45) skalky na vrcholovém hřebenu Přimdy
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den,popis Vašeho výletu se mi velice líbil,chystáme se za týden do Českého lesa na dovolenou,mohu se zeptat kolik kilometrů přibližně trval takovýto krásný výlet?S dětmi chodíme kolem 15.-20km,budu se těšit na Vaši odpověď.
Re: Přimda a okolí
(prirodnikrasycr, 17. 8. 2017 12:12)Dobrý den, děkuji za pochvalu, nevím již přesně, ale do vašeho rozmezí 15-20 km se určitě vejdete ;)
...
(Chiara, 30. 5. 2016 22:11)Díky, tohle mi opravdu pomohlo! Takovou dobu jsem hledala něco jako je tohle! =)
Přimda a okolí
(Martina, 7. 8. 2017 2:13)