Pancíř, Nový brunst a PR Prameniště (10.5.2014, Šumava)

Zaparkovali jsme na Špičáckém sedle a vydali se na Pancíř (1214 m n. m.). I když mělo být dnes polojasno, po obloze pluly šedé mraky. Dnešní trasa by neměla být dlouhá, ale i tak doufáme, že nezačne pršet.

cesta na Pancíř

U hotelu Hrnčíř odbočujeme doleva a jdeme smíšeným, převážně však jehličnatým lesem. Po chvíli se napojujeme na pěknou lesní asfaltku, vedoucí na vrchol Pancíře. Zláká nás odbočka k prameni Úhlavy.

U pramene Úhlavy

Úhlava pramení právě zde, na západním svahu hory Pancíř, v nadmořské výšce 1110 m n. m. K pramenu vede asi 600 m dlouhá cesta a pak u turistického přístřešku je potřeba sejít kousek po svahu.

Pramen Úhlavy

Pramen zde tvoří studánka obložená placatými kameny, nad níž je vybudován přístřešek. Počasí, místo aby se lepšilo, je čím dál horší a obloha začíná být jednolitě šedá. Nedá se nic dělat, pokračujeme na Pancíř.

výhled z cesty na Pancíř na Jezerní horu, Špičák a Ostrý

Je mi jasné, že z výhledů z rozhledny na Pancíři asi dnes nebude nic. Přesto už zde z cesty když vyjdeme z lesa je vidět na blízkou Jezerní horu, Špičák a o něco dále dvojvrchol Ostrého.

Pancíř

Cestou pod sedačkovou lanovkou dojdema až na vrchol Pancíře, který se nachází na jihovýchodním konci Pancířského hřbetu. Na vrcholu stojí zděná Horská chata Pancíř (zvaná též Mattušova chata) z roku 1923 s osmnáctimetrovou rozhlednou a vysílač.

chata a rozhledna na Pancíři

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a na jeho svazích se nachází, kromě rozptýlených sutí, velké množství pramenů. Na jeho západním svahu je pak sjezdovka a lyžařský vlek.

chata a rozhledna na Pancíří

I přes dnešní nepříznivé počasí se jdu podívat na rozhlednu, neboť tu jsem, i když jsem byl na Pancíři již několikrát, ještě nenavštívil. Rozhledy jsou tu za pěkného počasí daleké a nádherné.

vnitřek rozhledny na Pancíři

Rozhledna poskytuje téměř kruhový rozhled, kromě severu a severozápadu. Vidíme odtud např. Velký a Malý Javor, Jezerní horu, Špičák, Ostrý, Polom, Debrník, Velký Falkenstein ale i vzdálenější šumavské kopce jako je Sokol, Hůrecký vrch, Eschenberg, Gsengetstein nebo Brotjacklriegel. Dnes je však většina kopců v mlze.

výhled z rozhledny do vnitrozemí

výhled z rozhledny do údolí Nový Brunst

Je odtud ovšem vidět na Nový Brunst, který bude jednou z dalších zastávek naší dnešní okružní trasy. Když slezu z rozhledny, pokračujeme dále po červené značce. Stejně jako před Pancířem potkáváme množství rychle jdoucích závodníků s čísly, kteří na nás z legrace pokřikují, že jdeme opačným směrem.

probouzející se jarní příroda

Později doma zjišťuji na internetu, že zde dnes probíhal jeden ze závodů série Rock point, kdy musí závodníci zdolat určitou trasu či okruh v co nejlepším čase. Přicházíme k rozcestníku Tomandlův křížek, odkud budeme pokračovat po značce žluté.

Tomandlův křížek

Zatímco o týden dříve v Českém středohoří bylo jaro již v plném proudu, tady se příroda teprve probouzí. Zastihnu zde již několik kvetoucích silenek dvoudomých (Silene dioica) a pomalu procházíme PR Prameniště, která v této oblasti skládá ze tří úplně oddělených ploch.

PR Prameniště

První část tvoří pramenná oblast a nejhořejší tok řeky Křemelné na východním úbočí hory Můstek, druhou část zdrojová oblast jejího přítoku Slatinného potoka po východní straně Pancíře a třetí část prameniště Řezné na jižním svahu Pancíře.

cesta na Šmauzy

Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelné se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev, zajištění uchování a obnovy autoregulačních funkcí ekosystému.

silenka dvoudomá

Přicházíme do míst, kde se nacházely bývalé samoty zvané Šmauzy, kde fungovala dříve sklářská huť, ve které se vyrábělo tabulové sklo. Dnes kotlina Šmauzů patří mezi nejcennější ekosystémy Šumavy.

mokrýš střídavolistý

Šmauzy jsou jediným větším dochovaným vrchovištěm v Železnorudské hornatině. Najdeme zde rašeliniště se vzácnou květenou a vzácnými živočichy. Všude kolem jsou pak četné prameny, které napájí Křemelnou. Ze zajímavých zdejších rostlinek zde kvete dřípatka horská (Soldanella montana) a objevuje se i černý brouk nosatec (Otiorhynchus morio).

dřípatka horská

Od rozcestníku Šmauzy jdeme po modré a poté po zelené na Nový Brunst. Jedná se o údolí pod vrcholem Pancíř. Když vyjdeme z lese, konečně se ukáže slunce a obloha se začíná protrhávat. Kolem nás jsou podmáčené louky a všude zurčí voda. Aby ne, když i údolí Nového Brunstu leží v PR Prameniště

Slatinný potok a blatouchy bahenní

Nový Brunst, v pozadí Pancíř

Podél cesty teče Slatinný potok, kolem kterého kvetou blatouchy bahenní (Caltha palustris). Nad údolím se tyčí Pancíř s chatou na vrcholu. Slunce začíná naplno svítit a z původně zamračeného dne se stává krásný jarní den.

Nový Brunst, v pozadí Pancíř

Nový Brunst byl původně osadou se skelnou hutí. Dnes se zde dochoval pouze jeden objekt přestavěný k rekreaci. Vedle chalupy kvete spoustu pampelišek, které třeba v Českém středohoří byly již dva týdny odkvetlé. Nadmořská výška udělá své.

chalupa na Novém Brunstu

Nový Brunst, v pozadí Pancíř

Z Nového Brunstu míříme po rovince na Gerlovu huť po zelené, a z Gerlovy huti po žlutě zpět ve směru k Pancíři. Cestou zastihnu dva zástupce brouků, nejprve střevlíčka kovového (Pterostichus burmeisteri), který utíká přes silnici, poté kousavce korového (Rhagium inquisitor), který se usadí na batohu. Cestou na Gerlovu huť kvetou podél silnice opět dřípatky horské.

střevlíček kovový

kousavec korový

Než dojdeme k rozcestníku Prameniště Řezné, opět procházíme PR Prameniště. Tato poslední část rezervace ochraňuje oblast okolo pramene Řezné, řeky, která je jediným přímým přítokem Dunaje, který pramení v Čechách. Řeka ze Železnou Rudou opouští ČR a pokračuje v Německu.

Pramen Řezné

Pramen Řezné je označen informační cedulí, ovšem samotný pramen začíná ještě o něco výše, než je cedule. My se už vracíme směrem na Špičácké sedlo. Mezitím se udělalo opravdu krásně, a po ranním zataženu ani památky.

hotel Horizont na Hofmankách

Na chvilku se posadíme na lavičku na Hofmankách. Hofmanky tvoří areál mohutného hotelu Horizont a také lanovka, která vede na Pancíř. Jsou odtud pěkné výhledy hlavně na Velký Falkenstein, Velký Javor, Malý Javor, Mittagsplatzl, Eschenberg či Gsengetstein.

výhled z Hofmanek, zleva Mittagsplatzl, Velký Javor, Malý Javor

Hofmanky

Pak už opravdu míříme k autu na Špičácké sedlo, cestou si fotím ještě kopec Špičák, ve kterém v tu dobu ještě nebyla přístupná rozhledna, jako je tomu dnes.