Přírodní krásy České republiky

Poslední den pobytu vyjíždíme ráno z Broumovské kotliny, která se celá halí do husté mlhy. Jakmile se přehoupneme přes hřeben Broumovských stěn, mlha se však najednou rychle ztrácí. Na chvilku se od Broumovských stěn vzdalujeme, pak se k nim naše cesta zase stáčí, jen z opačné strany. Přijedeme na parkoviště za vesničkou Slavný. Bohužel parkoviště a cesta ve směru naší další cesty je opět ponořena v mlze.

Doufáme proto, že mlha se co nejdříve rozplyne a my si dnes užijeme krásný slunečný den s dalekými výhledy z Broumovských stěn. Kousek od parkoviště se nachází rozcestník Nad Slavným, od kterého se vydáváme po červené značce k místu zvanému Pánův kříž, kde je další rozcestník. Půjdeme tedy nyní asi 2,8 km příjemnou silničkou vedoucí po rovince.

U rozcestníku Pánův kříž se logicky nachází památník s křížem, přístřešek a informační tabule s mapou. Je zde také parkoviště, bohužel podle mapy sem má běžný člověk zákaz vjezdu. Přesto zde vidíme, jak tu parkuje nějaké auto a z něj vystupují dvě ženy, asi houbařky.

Naše další cesta povede po svahu kopce Signál (711 m n. m.) kamenným bludištěm. Celý okruh, kterým přijdeme opět k Pánovu kříži měří asi 4,7 km a půjdeme nejprve po žluté, a poté od rozcestníku U Zabitého po zelené značce. A co nás na tomto okruhu čeká? První zajímavostí je Junácká vyhlídka.

Jedná se o upravenou vyhlídku z okraje malého skalního labyrintu, kde se dříve konaly tajné srazy skautů. Z vyhlídky je pěkně vidět na Božanovský špičák. Při dobré viditelnosti jsou vidět i polské stolové hory - Hejšovina či Bor, dnes je však v dálce pořád mlha, i když nad námi už se objevilo slunce.

Od Junácké vyhlídky procházíme mezi mnoha skalkami a balvany. Chvílemi procházíme i po dřevěném chodníčku, který vede zamokřenými úseky cesty, chvílemi po vlhké cestě mezi balvany. Všude to klouže, neboť je zde poměrně mokro. Vlhkost této oblasti značí i porosty mechů na kamenech podél cesty.

Přicházíme k dalším velkým skalním blokům, nazvaným podle cedule na stromě Bludiště na Signálu, mezi nimiž vede úzká cestička. Nyní již jdeme víceméně pouze smrkovým porostem, kde je pořád spoustu klouzajících kamenů a skal s porostem mechu. Mezi smrky se zde tyčí mnohdy opravdu mohutné skály.

Skal na chvilku ubývá a my mírně sestupujeme temným, vlhkým smrkovým lesem. Celé toto místo má takovou zvláštní ponurou atmosféru. Pak se skály opět objevují a za chvíli jsme v místě nazvaném Soví hrádek. Jedná se o seskupení skal nedaleko vrcholu kopce Signál. Odtud začíná cesta strmě sestupovat až k rozcestí U Zabitého.

Cesta ubíhá celkem pomalu a připadá nám delší, než je uvedeno v mapě. Když jsme U Zabitého, musíme zase ztracenou výšku nabrat a dostat se zpět k Pánovu kříži. Proto nás čeká cesta do kopce, místy docela výživného. Ale vše v pohodě zvládneme a již za krásného slunečného dne se dostáváme pěkným chodníčkem z poskládaných kamenů zpět k přístřešku u Pánova kříže.

I když už jsme ušli poměrně dost, ještě nejsme ani v polovině dnešní trasy. Dalším cílem bude totiž Božanovský špičák (773 m n. m.), nejvyšší vrchol Broumovských stěn. Od Pánova kříže vede na jeho vrchol krátká okružní žlutě značená cesta. Vede lesem s množstvím skalek, kde mnoho z nich připomíná buď hřiby, nebo různá zvířata.

Proto jsou skalní útvary na Božanovském špičáku označovány jako kamenná ZOO. Najdeme zde například útvary pojmenované Kočka, Velbloud, Ještěr, Veverka a další. Cestičkou břízkami kolem obrovských skalních bloků dojdeme až k vrcholu.

Nevím jak je to možné, ale nějakým záhadným způsobem míjíme hlavní vyhlídku na Božanovském špičáku, kolem které (jak jsem zjistil později podle fotek na internetu) vede železná konstrukce a která se musí nacházet na některé ze zdejších nejvyšších skal.

I tak si ale zdejších krásných výhledů užijeme, neboť nacházíme další skalku, ze které je pěkný výhled. Nejlépe jsou odtud vidět polské stolové hory Velká a Malá Hejšovina (Szczeliniec Wielki a Maly) a Bor (Skalniak). Od polských stolových hor oděěluje Božanovský špičák jižní strmá, skalnatá stráň, která spadá hluboko do Černého dolu.

Na skalce posvačíme, kocháme se výhledy a je nám fajn. Každou chvilku také koukáme na oblohu, jestli se náhodou nezačínají tvořit bouřkové mraky. Naštěstí se žádné zatím neobjevují a my si užíváme dnešní krásné počasí, které je po propršeném čtvrtku a zataženém pátku balzámem na duši.

Pak je čas vydat se okružní cestou z Božanovského špičáku zpět, respektive k rozcestníku U Pánova kříže. Míjíme zajímavý skalní hřib a pak pokračujeme po rovince po zelené značce, abychom se dostali nedaleko další zastávky dnešní cesty - vrchu Koruna (769 m n. m.). Opět se napojíme na žlutou značku, zdoláme menší stoupání a už jsme u odbočky k vyhlídce na Koruně.

To znamená, že už jsme na hlavním hřebenu Broumovských stěn. Celý hřeben Broumovských stěn se táhne v délce asi 12 km a rozděluje oblasti mezi Policí nad Metují a Broumovem. Směrem do Broumovské kotliny spadá příkrými skalními stěnami, do Polické pánve se svažují mírněji a jsou rozbrázděny hlubokými údolími (roklemi) vytvářejícími malá skalní města. Celá oblast je chráněna jako NPR Broumovské stěny v rámci CHKO Broumovsko.

Nyní tedy jdeme na vyhlídku na Koruně. Nemusíme již zdolávat žádné výrazné převýšení, počet nastoupaných metrů k vyhlídce je minimální. Jdeme porostem listnatých stromků nevysokého stáří, převažují břízy. Cesta vede několikrát mezi mohutnými skálami.

Koruna je strmý vrch na jihovýchodním konci hřebenu Broumovských stěn. Nejvíce její strmé svahy vyniknou od obce Božanov. My se však na ní dostaneme relativně po rovince, neboť jdeme po hlavním hřebenu. Stejně jako na Božanovském špičáku, i zde ukončuje Korunu strmý skalnatý sráz.

Na hraně tohoto srázu se nachází hlavní vyhlídka, která je zabezpečena kovovou konstrukcí. Nabízí nám nádherný výhled na část Broumovské kotliny a stejně jako na Božanovském špičáku jsou odsud krásně vidět polské stolové hory Hejšovina a Bor.

Potkáváme zde rodinu s dětmi a další návštěvníky, zatím dnes asi nejfrekventovanější místo, co se týká turistů. Od vyhlídky je také vidět na sousední Božanovský špičák, kde jsme byli před několika desítkami minut.

Pak se musíme vydat kilometr zpět po stejné cestě opět k odbočce na Korunu, odkud jsme přišli. Ještě než tam dojdeme, tak si všimneme, že po několika desítkách metrů se vpravo od cesty od jedněch ze skal nachází další krásná vyhlídka, tentokrát přímo do Broumovské kotliny.

Celá Broumovská kotlina je odtud jako na dlani, jsou vidět i hraniční Javoří hory, nebo už v Polsku se nacházející vyšší Soví horu s nejvyšší horou Velká sova, na níž můžeme rozeznat rozhlednu bílé barvy. Opět zde cvakám jednu fotografii za druhou. Můžeme zde vidět i část hřebene Broumovských stěn s prudkými srázy právě do Broumovské kotliny.

Když přijdeme k odbočce, pokračuje dále po hřebenu po žluté značce. Cesta nás vede nejprve mezi mohutnými skalními bloky, které se tyčí po obou stranách cesty. Chvilkami jdeme i po dřevěném chodníčku. Opět zde již přibývají jehličnany a oproti koruně je zde více temno.

Míříme k další zajímavosti na trase - Kamenné bráně. Nedaleko před Kamennou bránou začíná zatím pohodová cesta po rovince klesat a různě se proplétat mezi skalami. Kvůli nedostatku světla je zde i velmi vlhko a proto při našlapování na kameny musíme být opatrní.

Kamenů a skalek různé mohutnosti je zde na hřebenu opravdu velké množství. Pokusím se vylézt na jeden ze skalních bloků, abych si tohle skalní město vyfotil i shora.

Když po chvilce po proplétání se mezi skalkami a chůzi po bahnité cestičce vylezeme opět o pár metrů výše, jsme najednou u odbočky ke Kamenné bráně. Kamenná brána leží na okraji masivu Velké kupy (708 m n. m.) a patří k hlavním skalním symbolům Broumovských stěn.

Je tvořená mohutným obloukovitým kamenem, který je opřen svými úzkými konci o dva skalní sloupy. Je pět metrů široká, pět metrů vysoká a tři metry hluboká. Otevírá se z ní pak nádherný výhled do Broumovské kotliny. Ideální místo na svačinu, kterou také ihned vybalujeme.

Od Kamenné brány nás čeká dnes asi zatím největší "sešup" dolů. Musíme hopsat po vratkých a kluzkých kamenech, přes něž vede úzká cesta, navíc kolmo na vrstevnice. Cesta potom vede pořád z kopce, nicméně už ne tak prudkého a i pěšina se rozšiřuje. Jdeme tmavým bukovo-smrkovým lesem, pořád po žluté značce, k rozcestníku Zaječí rokle.

Z lesa na chvíli vycházíme v místě, kde je les vykácen v průseku, z důvodu vedení drátů elektrického napětí. Je odtud pěkný výhled a nad námi se tyčí hřeben Broumovských stěn. Jsme trošku zmateni, neboť jsme mysleli, že nyní již půjdeme pouze z kopce, pak projdeme Zaječí roklí, která nás čeká a vyjdeme opět Nad Slavným. Místo toho jsme na opačné straně hřebenu.

Je to však trošku jinak. Pokračujeme pořád po cestě značené žlutou turistickou značkou. Přecházíme Martínkovický potok, zde spíše potůček, až se víceméně po rovince či nepatrném klesání dostáváme do Zaječí rokle.

Skrz ní teď půjdeme opět do kopce až k rozcestníku Nad Slavným. Zaječí rokle je temná a pochmurná soutěska, kterou lemují nepříliš vysoké pískovcové stěny.

Když se vynoříme z lesa u zmiňovaného rozcestníku, můžeme si užít i výhledů, které se nad touto poměrně vysoko položenou vesničkou otevírají. Pěkně je vidět například stolová hora Ostaš (700 m n. m.), na které jsme byli v pondělí a která nebyla ráno kvůli husté mlze vůbec patrná.

Dnešní krásný výlet je u konce a tímto výletem by měl víceméně končit i náš týdenní pobyt v Broumově, zítra totiž jedeme domů. Stále je ale jeden cíl, který jsem zatím nestihl navštívit, a který mě láká, a asi bych si vyčítal, že jsem se tam nevydal. Tím cílem je kopec Ruprechtický špičák (880 m n. m.), který se nachází téměř na hranici s Polskem a je součástí Javořích hor.

I když v nohách toho mám dnes již celkem dost, síly na výšlap na velmi prudký kopec Ruprechtický špičák mi ještě zbývají. Opouštíme tedy Broumovské stěny a míříme do vesničky Ruprechtice, nad níž se tento kopec tyčí a které jsou také nejlepším výchozím místem. Přítelkyně bohužel mé nadšení nesdílí a výstup odmítá, takže jsem nucen ji zanechat v autě na konci Ruprechtic:-)

Tady začínám následovat žlutou značku, která mě dovede až na vrchol tohoto výrazného kopce. Cesta vede zpočátku do mírného kopce téměř po vrstevnici. Asi po 1,5 kilometru je odbočka, u které stojí přístřešek s lavičkami. Zde začíná cesta stoupat kolmo k vrcholu.

A že to není cesta zrovna pohodlná. Stoupání je značné, neboť člověk se nepřibližuje k vrcholu nějakými serpentinami, ale jde přímo. To by ještě nebylo tak hrozné, kdyby se po celé cestě až na vrchol nenacházely nezpevněné kameny, které chůzi ztěžují a podkluzují pod nohama. Naprosto žasnu, když potkávám pána, který se sem vydává s kolem.

Většina vrcholové části kopce je v současné době odlesněna, stejně jako další kopce Javořích hor. Ty jsou vlastně geomorfologickým okrskem podcelku Meziměstská vrchovina a patří do Broumovské vrchoviny, jakožto celku. Nejvyšším vrcholem na české straně je právě Ruprechtický špičák (880 m n. m.), který jen o necelý metr prohrává s Královeckým špičákem (který už ale leží v horách Vraních) souboj o nejvyšší horu Broumovské vrchoviny.

Javoří hory se rozkládají na české i polské straně. Na polské straně (kde se pohoří nazývá Góry Suche) se nachází také nejvyšší hora celého pohoří - Waligóra (936 m n. m.). Jedná se o sopečné pohoří, tvoří ho tak spoustu výrazných kopců, které tvoří z české strany jakousi hradbu, která ční nad sousední Broumovskou kotlinu třeba i 400 výškových metrů.

Hlavním lákadlem na vrcholu Ruprechtického špičáku je každopádně místní rozhledna, která zde byla slavnostně otevřena roku 2002. Je vysoká 30 metrů a slouží zároveň telekomunikačním účelům.

Výhled z ní je pak parádní. Na českou stranu se vám naskytne pohled hluboko do Broumovské kotliny, na táhlý hřeben Broumovských stěn, Hejšovinu, část Boru, Ostaš, Orlické hory, na Vraní hory, Rýchory a Krkonoše. Na polskou stranu potom zhlédnete další výrazné kopce tohoto pohoří v čele s Waligórou. V dálce jsou pak vidět i znatelně vyšší Soví hory.

Díky pokáceným stromům se návštěvníkům naskytnou krásné výhledy i z přístupové cesty. Kromě rozhledny stojí na vrcholu ještě turistické odpočívadlo. Strávím na rozhledně dobrou půlhodinku a užívám si dnešního krásného počasí, a vůbec mi nevadí, že jsem prolil cestou na Špičák množství potu.

Pak už je čas vydat se zpět, jelikož přítelkyně v autě už začíná být netrpělivá. Ušel jsem dnes celkem 20 km. Výstup na Ruprechtický špičák tak zakončil náš krásný pobyt v Broumově, největším městě Broumovské kotliny, kterou z jedné strany ohraničují výrazné Broumovské stěny a z druhé strany právě Javoří hory.

Fotografie v článku:

1) pohled na parkoviště nad Slavným v mlze

2) Broumovské stěny s popisky z informační tabule u prakoviště nad Slavným

3) přístřešek u rozcestníku Pánův kříž

4) cesta k Bludišti na Signálu

5) Junácká vyhlídka

6) u Junácké vyhlídky

7) cesta k Bludišti na Signálu

8) cesta Bludištěm na Signálu

9) Soví hrádek

10) cesta z rozcestí U Zabitého na Pánův kříž

11) cesta na Božanovský špičák

12) skalní útvar Kočka na Božanovském špičáku

13) výhled z Božanovského špičáku

14) skály na Božanovském špičáku

15) výhled z Božanovského špičáku na Bork (Skalniak)

16) výhled z Božanovského špičáku na Hejšovinu

17) Hejšovina z Božanovského špičáku

18) cesta na Korunu

19) výhled na Broumovskou kotlinu z vyhlídky cestou na Korunu

20) cestou na Korunu

21) vyhlídka na Koruně

22) výhled z vyhlídky na Koruně

23) vyhlídka na Koruně

24) Božanovský špičák z Koruny

25) vyhlídka z cesty na Korunu do Broumovské kotliny

26) vyhlídka z cesty na Korunu do Broumovské kotliny a na hřeben Broumovských stěn

27) cesta z Koruny ke Kamenné bráně

28) cesta z Koruny ke Kamenné bráně

29) skalní město na hřebenu Broumovských stěn

30) Kamenná brána

31) výhled od Kamenné brány do Broumovské kotliny

32) cesta k Zaječí rokli

33) průsek na cestě do Zaječí rokle

34) Zaječí rokle

35) Zaječí rokle

36) výhled na Ostaš nad Slavným

37) přístřešek před hlavním stoupáním na Ruprechtický špičák

38) cesta na vrchol Ruprechtického špičáku

39) výhled z cesty na Ruprechtický špičák

40) výhled z Ruprechtického špičáku na českou stranu

41) vrchol Ruprechtického špičáku z rozhledny

42) výhled na polskou stranu Javořích hor (Góry Suche) v čele s Waligórou (vpravo)

43) rozhledna na Ruprechtickém špičáku

44) výhled z rozhledny na Ruprechtickém špičáku

45) rozhledna na Ruprechtickém špičáku, výhledová plošina

46) rozcestník na vrcholu Ruprechtického špičáku

47) cesta na Korunu

48) cesta na Korunu

49) pohled dolů z Koruny

50) parkoviště a prostranství u Pánova kříže

51) skalní hřib na Božanovském špičáku

52) parkoviště nad Slavným