Prameny Radbuzy - Starý Herštejn - Haltravský hřeben (5.5.2013, Český les)
Po krásně teplém a slunečném období trvajícím v poslední dubnové dekádě a po pár deštivějších dnech se opět objevilo Slunce, nicméně předpovědi hlásili přeháňky s možností bouřky. I přesto jsme si naplánovali výlet do nedalekého Českého lesa. Naše cesta začíná v obci Pivoň, vesničce 5 km jihozápadně od Poběžovic, známé svým bývalým augustiniánským klášterem.
Poté co zaparkujeme auto, vydáváme se po žluté turistické značce na vrchol Lysá (870 m n. m.), výrazný kopec Českého lesa, přes který tato značka vede. Hned v úvodních metrech dnešního dne nás čeká nejprudší stoupání, neboť cesta míří kolmo na vrstevnice.
Cesta vede nejprve lesem bukovým, později smrkovým. Na samotném vrcholu se nachází poměrně výrazné skalky, avšak výhledu brání vzrostlý les. Užijeme si jen až na úbočí, kde je lesní mýtina a nejzřetelněji vidíme Velký Zvon. Po sestupu z Lysé se dostáváme k rozcestí Liščí domky. Je zde turistický rozcestník a přístřešek pro turisty. Odtud se rozhodneme udělal krátkou odbočku z naší cesty směrem k pramenům řeky Radbuzy, kam vede cesta značená dřevěnými ukazateli na stromech.
Oblast, kde pramení řeka Radbuza je vlastně prameništěm s vícero prameny, z nichž ten nejpřístupnější je označen dřevěnou cedulí jako pramen Radbuzy. Na místě je také turistický přístřešek s návštěvní knihou a odpočívadlo. Poté se vracíme zpět k Liščím domkům a pokračujeme přes rozcestník Herštejnské chalupy ve směru na Starý Herštejn.
Cestou převážně jehličnatým smrkovým lesem míjíme množství troudnatců pásovaných a kopytovitých, rostoucí na zdejších popadaných stromech a pařezech. Vůbec tolik jako dnešní den jsem jich nikdy neviděl.
To už se dostáváme k hranicím PR Starý Hirštejn, která chrání zdejší porost bučin na balvanité suti, nacházející se kolem zříceniny hradu na vrcholu kopce. Přírodní rezervací také prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Z vrcholové plošinky v blízkosti zachovalé věže zříceniny vidíme opět siluetu s věží na Velkém Zvonu, avšak výhledy nejsou nejlepší, protože místa ve větší dálce jsou v oparu. Přesto zde posvačíme a užíváme si krásného místa a jarního Slunce.
Stromy zde ve vyšší poloze ještě nejsou zcela olistěné, vidět jsou jen krásně zelené rašící lístky nebo květy javoru mléče. Z dalších rostlin zde vidím rozkvetlé pižmovky mošusové, plicník tmavý, hluchavku skvrnitou a jednu silenku dvoudomou. Na vrcholové plošince poletuje i jedna babočka bílé C.
Sestoupíme po červené k rozcestníku do Vranovského sedla a odtud už budem pokračovat Haltravským hřebenem, který vytváří jihozápadní hradbu Chodska a který ze svých severovýchodních úbočí nabízí výhledy do vnitrozemí. Jedná se o souvislé pásmo vrcholů s poměrně mělkými sedly, takže určit, kdy jste právě dobyli další vrchol není lehké:-) Celkově však nadmořská výška neklesá pod 800 m n. m.
Po pěkné pěšince pokračujeme dále a postupně procházíme po červené značce poblíž vrcholu Malé skály a pak i Velké skály, na kterou je zde krátká odbočka. Vyšplháme na vrcholovou rulovou skalku a můžeme se pokochat výhledy ke státním hranicím a Německu, vidíme například i Dračí jezero v Německu.
Zbývá nám asi 1,4 km, abychom dobyli nejvyšší vrcholu Haltravského hřebenu - Škarmanku (888 m n. m.). Na tento vrchol vede i asfaltová silnice, na kterou se za chvíli napojíme. Dříve se zde totiž nacházelo vojenské stanoviště. Na samotném (velice plochém) vrcholu dnes nalezneme odpočívadlo pro turisty. Výhledů se zde však nedočkáme.
Nyní nás čeká zase sestup o několik výškových metrů, abychom po chvíli opět stoupali na další vrchol - Haltravu (882 m n. m.) Mezitím se nám nabízí z paseky výhled na Čerchov - nejvyšší horu Českého lesa. Že se blížíme k vrcholu Haltravy nám napoví přibývající skalky.
Vrchol Haltravy vytváří se sousedním vrcholem Tyrolka, který jsme osobně ani nezaregistrovali a není nijak vyznačen asi 800 m dlouhý hřbet s téměř neznatelným sedlem uprostřed. Že jsme na vrcholu Haltravy nám oznámí turistická cedule, když procházíme mezi vzrostlými buky, které jsou pro Haltravu taktéž typické.
Nyní opět sestupujeme. Haltrava byla dnes posledním "vrcholem", který jsme zdolali. Avšak ještě nás čeká PP Skalky na Sádku.
Cestou se nám podaří chytit a vyfotografovat ještěrku živorodou, která ochotně zapózuje na ruce. Dešťové přeháňky se dnes naštěstí nekonají a my si užíváme krásného jarního dne.
Skalky na Sádku je přírodní památka s výměrou 3,89 ha. Jedná se o několik set metrů dlouhý hřeben rozeklaných rulových skal. Na jednu ze skalek vede i odbočka, avšak kvůli vzrostlým stromům se z ní výhledu nedočkáme.
Nacházíme se necelý kilometr od posledního vrcholu Haltravského hřebenu - Sádku (854 m n. m.), avšak na něj už naše kroky nepovedou, protože odbočujeme po modré turistické značce vedoucí do Klenčí pod Čerchovem, kde naše cesta končí. Ještě cestou míjíme sjezdovku, která začíná právě na vrcholu Sádku. Po cestě si vyfotím poprvé krásného brouka svižníka polního a náš dnešní krásný výlet je u konce. Ušli jsme kolem 16 km.
Fotografie v článku:
1) začátek naše výletu - vesnička Pivoň
2) výstup na Lysou
3) prameny Radbuzy
4) PR Starý Hirštejn
5) troudnatec pásovaný a troudnatec kopytovitý
6) zřícenina Starý Herštejn
7) vrcholová plošinka Starého Herštejna
8) pižmovka mošusová na svazích Starého Herštejna
9) vrcholová skalka na Velké Skále
10) Velká Skála
11) vrchol Škarmanky
12) skalky na Haltravě
13) vrchol Haltravy
14) sestup z Haltravy
15) ještěrka živorodá
16) PP Skalky na Sádku
17) sjezdovka vedoucí z vrcholu Sádku
18) pohled z vrcholové plošinky Starého Herštejna na zbytky hradeb
