Přírodní krásy České republiky

Úlíkovská hora je kopec, který je součástí Úlíkovského hřbetu. Geomorfologicky spadá do podcelku Chudenická vrchovina a okrsku Korábská vrchovina. Současně je nejvyšším vrcholem již zmiňovaného hřbetu, který se rozkládá  v okrese Domažlice, mezi vesnicemi Kanice, Hradiště, Hříchovice, Stanětice, Oprechtice, Úlíkov, Úboč a Všepadly. Táhne se přibližně ve směru JZ - SV a jeho délka přesahuje 4 km.

Úlíkovské hoře patří současně 9.místo v nejvyšších vrcholech Švihovské vrchoviny. Před ní už jsou jen kopce Korábského (Koráb, Hora, Čertův vrch, Černá skála) a Doubravského hřebenu (Velká Doubrava, Malá Doubrava, Velký Bítov a Běleč). Tvoří dominantu místní krajiny a je viditelná z mnoha míst okresu Domažlice.

Celý masiv Úlíkovské hory má kromě nejvyššího bodu ještě několik vedlejších vrcholů. Z dálky tento kopec prozradí vysílač červenobílé barvy. Tento vysílač má tvar tubusového stožáru a vysílá z něj T-Mobile. Ač to tak z dálky vypadá, nenachází se přímo na nejvyšším vrcholu hory, nýbrž asi 150 m jihozápadně pod vrcholem na rovnější plošince.

A jak tedy vypadá nejvyšší bod Úlíkovské hory? Ten je označen triangulační tyčí červenobílé barvy, vedle které stojí další (mnohem nižší) vysílač, spolu s dřevěným objektem, který patří Radioklubu Kdyně. Na vrcholu pak rostou hlavně buky (které převažují) a smrky. Kolem hlavního vysílače se pak skladba porostu mění, zde převažují již hlavně smrky.

Nejbližší okolí hlavního vysílače tvoří porost mladých smrčků, mezi kterými se velmi daří třtině křovištní (Calamagrostis epigejos), což je naše nepůvodní tráva. Na svazích (hlavně těch západních, které jsou nejprudší) se pak nachází krásný bukový les, který pak níže přechází ve smrkové porosty.

Výhledů se z vrcholu kvůli vzrostlým stromům nedočkáme. Až když sejdeme kousek pod vrchol na cestu vedoucí po severozápadním svahu, otevřou se nám díky mýtinám částečné výhledy. Na samotný vrchol vede cesta začínající za vesničkou Úlíkov, která se nachází asi 250 m východně od vrcholu na úbočí kopce.

A jestliže jsem psal o chybějících výhledech z vrcholu, zde od vesničky si jich člověk užije dosytosti. Nachází se zde všude kolem pastviny, ze kterých člověk při dobré viditelnosti dohlédne hlavně na Korábský hřeben s rozhlednou na vrcholu Korábu, ale je vidět i Šumava a šumavské podhůří. Určitě tohle místo stojí za navštívení, pokud máte daleké rozhledy rádi.

Navíc je toto místo i tak trochu pozapomenuté, takže kromě obyvatel vesničky (kterých je určitě do deseti) zde jen tak na lidskou nohu nenarazíte. Vesničkou prochází také žlutě značená turistická stezka, vrcholu Úlíkovské hory se však vyhýbá. Pokračuje přes pastviny a až dále se napojuje na hřeben, po kterém pak vede cesta až k Netřebu.

Fotografie v článku:

1) pohled na Úlíkovskou horu od silnice z Mimova do Lštění

2) Úlíkovská hora focená kousek pod Staněticemi

3) hlavní vysílač blízko nejvyššího vrcholu Úlíkovské hory

4) vrchol Úlíkovské hory

5) bukový les na západním svahu

6) pastviny v okolí vesničky Úlíkov na východním a severovýchodním úbočí hory

7) Úlíkovská hora a další části Úlíkovského hřbetu od silnice Mimov - Lštení

8) Úlíkovská hora od Stanětic

9) výhled z cesty vedoucí po severozápadním úbočí